.

The story 2/?

9. listopadu 2014 v 15:07 | Narashi |  Jednorázovky
Ohayoo, lidičky.
Panebože za poslední dobu jsem se zde vyskytla už počtvrté - divný co? :D
Přináším sem druhý díl The story. (Jasně, blbej název, vím, neukamenujte mě prosím.)
Chci pogratulovat těm co se to odvažují přečíst - máte odvahu lidi! :D Držím vám palce.
Dobře, přestanu blbě kecat. Tady je ten slíbený druhý díl! Itadakimasu! :3
Ps. Jsem ujetá na Deidaru - vážně, já ho fakt žeru, je to totálně dokonalý uke. Tenhle obrázek mám zvlášť ráda, mám ho v mobilu. :3




Deidara se prodíral shlukem mnoha těl která se vášnivě a rytimicky svíjela na tanečním parketě. Opět byla sobota. Opět se zde měli sejít, on a jeho přátelé, ale za boha je nemohl vyčenichat.
"Promiň." omluvil se už asi stému člověku, do kterého při svém snaživém pokusu dostat se na nějaké klidné místo, vrazil. Naštvaně si odfrkl a pohodil vlasy. Nestávalo se, že by blonďák míval špatnou náladu, ale právě teď tomu tak bylo a on měl co dělat, aby nezačal metat blesky na všechno živé v okolí padesáti kilometrů. Jako by jim měli upadnout nohy, kdyby se aspoň trochu hnuli z cesty! Zanadával v duchu. To ale nebyla jediná věc, která ho nadmíru vytáčela. Šel pozdě. Za tu dobu, co už jsou jeho přátelé zde, měl Hidan určitě dost času a příležitostí na to, aby zabodl ty svoje nechutné drápy do jeho nejlepšího přítele. A to dost hluboko. Na čele mu vystoupila žíla. Slíbil sám sobě, že ho před ním ochrání. Že ho neopustí a že při něm zůstane. Sasori na tom nebyl právě moc dobře, ale i když byl většinu času klidný a nad věcí, Hidan by ho dokázal rozhodit raz dva. Tím si byl jistý, na to ho znal až moc dobře. Rozhodit, využít, odkopnout. To byl jeho styl. A právě toto nesměl dovolit. Povzdechl si - věděl, že jeho starost o Sasoriho byla až přehnaná, vždyť byl přeci dospělý chlap. Ale on se mu cítíl být zavázán za to, jak při něm celé ty roky stál. "Yosh!" zaradoval se, když se konečně dostal přes přeplněný parket k trochu soukromnějším boxům. Prsty si prohrábl své dlouhé blonďaté vlasy a rozhlédl se okolo. Opravdu, jeho bývalí spolužáci už byli na místě. Tentokrát salónek vyhrazený neměli.Ten byl minimálně pro pět lidí a oni byli, teď už i s Deidarou, pouze jen čtyři. Proběhla jím menší vlna zklamání, když zjistil, že Itachi - jeho láska z dětství - sem dneska opravdu nezavítal. Mrzelo ho to. Vždycky věděl, že Itachi je tak trochu z jiné ligy než on sám, z ligy, kde by nikoho ani nenapadlo se někým jako byl Deidara zabývat. Prostě a jednoduše, aby to neměl tak těžké, označil Uchihu za svého středoškolského rivala, a tak začala směs nesmyslných her a soutěží, kdo z nich dvou je lepší, kdo na to má. Za ty 4 roky na střední se z nich však stali přátelé a on toto nově nalezené pouto nechtěl ničím ničit. A už vůbec něčím tak nesmyslným, jako byli jeho "dětské" city. Místo toho si užíval jeden románek za druhým a získal tak pověst svaděče Deidary. Ušklíbl se - to byly ale tenkrát časy. Avšak, lidé se mění a on věděl, že se změnil ve více věcech. Vyrostl do krásy a přestal děvkařit. Postupem času mu dokonce i začalo říkat něco slovo "vztah". Ano, teď se cítil, že by konečně mohl Itachimu ukázat...
Málem ho trefil šlak. Viděl jak se Hidan naklání k Sasorimu a něco mu šeptá do ouška. Tomu to pravděpodobně přišlo vtipné, protože se následně zasmál. Poté blondýnův zrak padl na skleničku s alkoholem, jenž červenovlasý držel v ruce. Jasně, Hidan se ho nejspíš snaží opít. Moc dobře si pamatoval Sasoriho slova z předešlého telefonátu, že se vyvaruje pití alkoholu. Tak co to do něj proJashina vjelo? Něco tady rozhodně nehrálo, tím si byl modrooký jistý.
"Deidaro." zavolal na něj černovlasý, kterému bylo nejspíš trapně, že byl celou dobu za křena, a kterému se nejspíš znatelně ulevilo, že přišel někdo další a trochu prolomí ledy.
"Ahoj." podal mu jako vždy ruku nově příchozí. Pak s mírnou nechutí pozdravil samolibě se šklebícího Hidana a vlepil Sasorimu polibek na tvář. "Jak dlouho jste tu?" optal se. Odpověděl mu bohužel pouze Kakuzu. Onen pár o něj vůbec nejevil zájem.
"Já asi půl hodiny, ti dva už tu předtím nějakou dobu nejspíš byli." hodil Kakuzu hlavou směrem k dvojici. Deidara se k němu naklonil blíž, tak aby ho slyšel jen on.
"V tomhle stavu?" nevěřícně nakrčil obočí. Druhý muž pouze přikývl. Deiův pohled padl na červenajícího se rudovláska. Nechápal. Sasori se nikdy nečervenal. Vlastně ani netušil, že něco takového vlůbec umí. Byl to vyrovnaný týpek - tečka. Nikdy ho nic nerozhodilo - tečka. Podezřívavě přenesl svůj modrý pohled na bělovlasého.
Na druhou stranu by se Sasorimu ani nedivil. Hidanovy černé kalhoty a napůl rozepnutá bílá košile dodávali jeho tělu zvláštní vzezření. Dokonce až neuvěřitelně neodolatelné. Měl krásnou tvář a se slovy to vždycky uměl. Měl jen jednu jedinou vadu. Byla to svině.
Zato Sasori byl klidný, nad věcí. Zakládal si na důvěrných vztazích a lásce, věrnosti. Tak proč tady sakra sedí, culí se a červená, a žere všechny Hidanovy triky i s navijákem?! Něco tu opravdu nehrálo...
"Copak tady nefunguje obsluha?"zavrčel. Kaku jen pokrčil rameny. Blondýn se zvedl a zamířil k baru za cílem si objednat. Mezitím nenápadně ukradl paňáka vodky od jedné číšnice, co šla okolo. Bohužel si toho všimla a zle se na něj podívala. Za barem našel svého bratra, ačkoli vypadal lehce zaseknutě.
"Děje se něco?" zeptal se, když se posadil na barovou židli a začal si prohlížet koktejlové menu. Snad obava znatelná v jeho hlase, snad samotná věta probrala jeho bratra z transu.
"Oh, Nee-san. Promiň, zamyslel jsem se." řekl a se zvláštním výrazem v tváři začal staršímu z nich rovnou míchat jeho oblíbený koktejl.
"Tak co se stalo, že se tváříš jako by ti ulítly včely?" ušklíbl se nad tím přirovnáním. Naruto protočil očima a do drinku mu zapíchl deštníček, i když měl zrovna náladu na to ho zapíchnout do něj (pozn. Autora - ten deštníček, nic jinýho vy malý perverzáci :D)Pak mu ho předal.
"Včera jsem byl na rande... se Sasukem." začal. Deidara usrkl.
"Jako s Uchihou jo?" zarazil se.
"Jó..." přitakal a složil hlavu v dlaních. To Deidaru překvapilo. Ti Uchihové museli mít zvláštní kouzlo, jinak si to vysvětlit nedokázal.
"No a jak to dopadlo?" Na to Naruto jen mávl rukou ve smyslu Ani se mě neptej.Opravdu, bylo mu hrozně.


Jak Sasuke řekl, vyzvedl ho v osm. Naruto byl celou dobu předtím značně vyschýzovaný, přeci jen - na rande ještě nikdy nebyl. Navíc si z něj Kiba dělal celou dobu srandu že to nezvládne. To on věděl moc dobře i bez něj, to mu ten hnědovlasej idiot přece nemusel říkat! Když o chvíli později nasedal na Sasukeho motorku, až nepřirozeně nervózně se zeptal kdo každý na těch mini nelegálních závodech bude. Na to mu Uchiha řekl jen "Pár přátel." To ho celkem uklidnilo. Ovšem ne na dlouho. Opravdu nepočítal s tím, že slovem "pár" myslel Sasuke ve skutečnosti dvacet lidí. Nařídil si, že až tahle šaškárna skončí, vezme si doma slovník a ke slovu "pár" tu dvacítku opravdu připíše.
"Buď v klidu Naruto, to zvládndeš!" utěšoval sám sebe v duchu. To však netušil, že ho čeká něco daleko horšího. Po chvíli si všiml, že některé tváře ze Sasukeho přátel jsou mu docela povědomé. A uvědomil si, že je to jen díky tomu, že oni lidé mu už kdysi prošli postelí. Zoufale polkl. Pár dívek se při pohledu na něj začervenalo a dva kluci se výtězoslavně ušklíbli. Naruto zpanikařil a celou dobu se snažil Sasukeho udržovat pouze ve své blízkosti a nepouštěl ho k nim. Bůhví co by mu ti úchyláci řekli!
"Drž mi palce." mrkl na něj Uchiha když k němu přišel a vlepil mu na tvář drobný polibek. Naruto se zachvěl. Na něžnosti nebyl zvyklý ale tohle se mu líbilo. Sasuke byl hezký, šarmantní a choval se k němu mile. Možná by to mohl s ním zkusit... na víc než jednu noc. To se mu prohánělo hlavou, když Sasuke šel ke své motorce, v tváři odhodlaný výraz - nejspíš nemínil prohrát. Celkem startovalo dalších pět lidí. Černovlasý na startu na svého dnešního partnera ještě zamával a pak si nasadil helmu a nasedl na motorku. Čekali. Ozvala se ohlušující rána, až si Naruto musel zacpat uši. Ohlédl se - jasně, Joko, jeden z těch kluků se kterým se "znal" držel v ruce pistoli namířenou k nebi. Ještě stále se z ní kouřilo. Zavrtěl hlavou a začal sledovat závod. Po několika chvílích sám sebe přistihl, že se usmívá a černookému chlapci fandí. Třeba to rande nebude zas tak hrozné... pomyslel si, když Sasuke nakonec skončil druhý. Jemu to připadalo jako super výkon, Uchiha se však tvářil nafouknutě. Naruto si pomyslil, že takhle vypadá velmi roztomile. Přihnal se k němu a zeširoka se usmál.
"Super výkon!" usmíval se jako sluníčko. Sasuke se na něj zahleděl.
"Ale první místo je první místo." povzdychl si. "To nedostanu ani pusu?" zeptal se naoko ublíženě a nasadil štěněcí pohled.
"Vždyť jsi přeci nebyl první." vpálil mu za to do obličeje, ale stále se usmíval. "Tak jako cena útěchy." řekl nakonec když se k němu naklonil a jemně ho políbil na rty.
"Mmm... asi budu prohrávat častěji." ušklíbl se Uchiha a jazykem si přejel po rtech, kde před chvíli cítil ty Narutovy. "Co kdybys jel teď s ostatními, hn? Aspoň se seznámíš, jede se do kavárny. Ještě něco potřebuju probrat s Jokem, ale brzy se k vám připojíme." mrkl na něj. Naruto ztuhl - tohle nebylo dobré. Zmohl se na pouhé kývnutí. "Neboj nebudu pryč dlouho." dodal, když si všiml Narutovi smutné tváře. Myslel si, že je smutný, že mu bude chybět. O blonďáčkových starostech nevěděl.
Celou dobu poté co byl bez Sasukeho se snažil uklidnit. Chvíli konverzoval s ostatními u kafe, ale pak se odmlčel a přemýšlel. Bál se co by tak mohl Joko Sasukemu říct. Neuvěřitelně se mu ulevilo, když oba dva chlapci dorazili půl hodiny po nich a Sasuke si vedle Naruta sedl. Ovšem jeho klid nebyl na dlouho. Naruto si všiml jeho zamyšlenosti, a také způsobu kterým se na něj nyní černovlásek díval. Už to nebyl ten krásný černý pohled podbarvený stopou zájmu. Teď byl pouze černý a chladný. Věděl to. Věděl, že je Naruto obyčejná děvka a nechtěl s ním mít nic společného. A to všechno zrovna ve chvíli, kdy se blonďáčkovi rande začalo docela líbit.


"Naruto!" číšník nadskočil a pohlédl na svého bratra. Z jeho naštvaného pohledu usoudil, že tu na něj už nějaký ten pátek mluví a on se mu ani neuráčí odpovědět.
"Promiň." řekl jen a na omluvu mu podal další, toho dne již třetí drink. Na usmířenou do něj tentokrát dal větší množství alkoholu. "Co jsi chtěl?"
"Ptal jsem se, jak to dopadlo. Ty jsi nereagoval, tak jsem se ti aspoň svěřil s mojí vážnou situací. A ty pořád nic."
"To bych radši neřešil." odpověděl a zatřepal hlavou, jako by chtěl vyhnat vzpomínky na totálně katastrofální rande. Nebo spíš na jeho konec. Deidara vypadal, jako by se ho chtěl ještě dál vyptávat, přeci jen - opilý Dei byl snad ještě větší drbna než ten střízlivý. A proto mohl děkovat Jashnovi a jiným bohům, když se k nim přihnal Kakuzu.
"Vole já tu končím." prohodil směrem ke staršímu z bratrů. "Nemám nervy na to na ně dva čumět. Sasori se chová jak nadržená puberťačka a Hidan už vytahuje perník." zasyčel.
"Tak počkat - perník?" zbystřil Deidara.
"Jojo. Tak se drž." poplácal ho po zádech a otočil se k odchodu. Dei znervózněl. Lehce se naklonil aby viděl k boxům. Spatřil pouze Hidana, Sasori nikde.
"Hej, Kaku." zavolal ještě na vzdálejícího se přítele. "Kde je Sasori?" optal se, když se k němu Kakuzu otočil.
"Na záchodě, myslím." S tím se opět otočil a odkráčel. Modrooký se zamračil. Vstal a zamířil směr boxy. Stál za Hidanem, takže ten si ho rozhodně nemohl všimnout. Hrklo v něm. Hidan seděl a s výrazem pokerového hráče sypal Sasorimu do skleničky bílý prášek. Při tomto pohledu Deidarovi secvaklo v jeho blonďaté hlavičce - tak proto se dneska Sasori choval tak divně. Nejenže ho Hidan ožral. On ho i zdrogoval! Vnitřnosti se mu sevřely a mozek mu zatemnila vlna vzteku. Vkročil do Hidanova zorného pole a popadl zdrogovanou skleničku ( :D) . Z očí mu metaly blesky. Rozpřáhl se a vší silou jí mrštil o zem, až se roztříštila na milion malých sklíček. Zvedl svůj modrý zrak a pozoroval bělovláskův výraz. K nezaplacení. V obličji se mu mísila řada emocí, mezi kterými dominoval hlavně vztek a údiv.


"Co si jako..." začal klidným hlasem. "... KURVA MYSLÍŠ, ŽE DĚLÁŠ?!" zařval tak hlasitě, až se několik lidí překvapeně otočilo.




Uhm, takže doufám že se Vám to líbilo :3 Brzy začnu pracovat na dalším dílu. Snad jich nebude stopadesát, protože ráda bych to všechno narvala do 4 částí. :3 Až dopíšu tohle, pokusím se dodělat Revenge :3
Tak zatím lidi. *Za komentáře budu moc ráda, a taky by mohl třetí díl přijít mnohem rychleji, Mueehehehe :D*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Myschelle Tategami Myschelle Tategami | E-mail | Web | 9. listopadu 2014 v 21:03 | Reagovat

Nó takže... Jáj, já chci další díl a móóóc a co nejdříve T.T Ne že mě pak budeš vydírat... Snad ti to docvakne (I don't want it)

2 leleia leleia | E-mail | Web | 10. listopadu 2014 v 16:59 | Reagovat

Taky doufám, že ten další díl bude co nejdřív :D nevím, jestli jsem to už někam psala, ale píšeš suprově :)

3 Aki Aki | Web | 11. listopadu 2014 v 15:07 | Reagovat

ty vole to bolo husté. Ja chcem pokračovanie čo najrýchlešie a som zvedavá čo povedal Joko Sasukemu ,ked odrazu ostal chladní voči narutovi.

4 Aki Aki | Web | 23. listopadu 2014 v 15:59 | Reagovat

Ja chcem pokračko ... nenapínaj ma už toľko.

5 Sophia Sophia | Web | 7. dubna 2015 v 17:00 | Reagovat

Ahoj, začala jsem s blogem, kde píšu hentai,yaoi atd vše o anime Naruto :) tak se když tak koukni :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama