.

Story hidden in the notes, which the wind blew - 6

28. října 2010 v 19:35 | Narashinka |  Story hidden in the notes, which the wind blew
Další kapitola na světě.


Všichni čtyři hleděli na ženu s tmavě zelenýma očima a zelenými vlasy. Mohlo jí být nanejvýš tak… třicet let. Na tváři měla neutrální výraz, a v očích jí jiskřily malé jiskry vychytralosti. Byla oděna do dlouhé, černé tuniky s fialovým páskem, fialovými legýny a černou a na rameni se jí klimbala černá kabelka. Věděli, že si před ní musí dávat pozor na pusu.
"Ehm… kdo jste?" probral se z ohromení Uzumaki. Žena se na něj podívala.
"Mé jméno je Zisi Kurowsaki, a pracuji jako finanční poradce a podpora."
"He?" Zisi si povzdechla.
"Pokud se mi vaše skupina zalíbí, spolu s vaším chováním a písněmi, budu vás financovat, aby jste se dostali na vrchol." Vysvětlila mu.
"Aha…"
"A taky vám poradím, jak by jste se měli ze začátku reprezentovat… samozřejmě spolu s Kakashim."
"Rozumím… takže… záleží i na našem chování?" nadzvedl obočí Gaara. Zelenooká přikývla.
"Jen naprostý blázen, by chtěl financovat partičku buranů, a hlásit se k ní…"
"A navíc…" přidal se do rozhovoru Hatake. "Zisiina společnost je jednou z nejznámějších. A tím, že vás budou finančně podporovat, uděláte jim reklamu. A jen na vás záleží, jestli dobrou, nebo špatnou."
"Pravda, Kakashi." Kývla hlavou jediná žena v místnosti. "Myslím… že bychom se mohli přesunout na jiné místo. Chci si s vámi trošku popovídat."

Oikaze, spolu se svým manažerem a paní Kurowsaki se přemístili do klučičího domu. Celou cestu v limuzíně nepromluvili ani slovo. Až když vystoupili, pokývala Zisi uznale hlavou.
"Takový pěkný dům se jen tak nevidí." Usmála se.
"Ano… je naprosto bezvadný. Kakashi-san nám ho daroval, jako začátek v novém městě. Je to ten nejlepší manažer pod sluncem." Přitakal Kiba a odemkl dveře do domu.
I zevnitř jim ho Zisi pochválila.
"Máš skvělý vkus, Kakashi." Řekla, zatímco si sedla na pohovku v obýváku. Oslovený se zazubil a sedl si do křesla. "Pánové…" odmlčela se. Čtveřice po chviličce dorazila. "sedněte si." Gaara s Narutem si sedli k ní na gauč, zatímco Kiba s Shikim na zbylá dvě křesla.
"No…" zamumlal hnědovlásek s vlasy v culíku. "a co teď?" dodal. Ženin výraz v tváři se nezměnil. Místo toho se začala přehrabovat ve své kabelce. Po chvíli vyndala zlaté pero - které muselo být mimochodem příšerně drahé -
a jakési dotazníky.
"Tak." Jemně nadzvedla koutky úst. Nebyl to však úsměv od srdce. Ta osoba byla nejspíše mistryní přetvářky. "Tohle…" ukázala na papíry, "jsou dotazníky, kam bych měla vyplnit vaše jména, věk, přesný datum narození, pohlaví…"
"Jako by to nebylo poznat." Zazubil se Kiba, a Naruto se
rozesmál. Zisi je však ignorovala a pokračovala.
"… do jaké chodíte školy, vaše telefonní čísla, a také čísla na vaše rodiče." Řekla.
"A co zdrav…"
"Ano, na to bych málem zapomněla." Okázale ignorovala, že Hatakemu skočila do řeči. "A také váš zdravotní stav." Dodala. "Takže… kdo se chce jít první?"

S dotazníkem skončili přibližně v jedenáct hodin večer. První se nechal "vyslýchat" Gaara. Druhý Naruto, třetí Kiba a jako poslední Shikamaru." Toho museli vzbudit, protože zatímco Zisi vyslýchala a zapisovala si údaje o ostatních chlapcích, on si zdřímnul. Takže prospal dobré dvě hodiny.
"Ách… na to jsem čekal celý den." Přiblble se zazubil Kiba, a zavrtal se do postýlky. Už se těšil, až usne a budou se mu zdát sny. Tak trošku doufal, že by se mu zas mohlo zdát o té písni, kterou dnes přepisoval o Dějepis do sešitu. A jak to nakonec dopadlo? Hnn? Sasori
mě vyvolal, vyzkoušel, a já dostal kuly. Hmm… Sasori…
Probudil ho hlas z druhé místnosti.
"Kdo by na to nečekal?" zaječel Gaara, který slyšel jeho slova. Kiba si unaveně prožmoulal oči, a přetočil si peřinu studenou stranou na sebe.
"Sabaku! Buď zticha! Tady se chce spát." Zařval, a opět se zachumlal do peřinky. Jak krásné to bylo. Už skoro spal, už klimbal, už skoro…
"Neříkej, že jsem tě vzbudil… odpověděl jsem ti maximálně pět minut po tom, co jsi začal mluvit!" Inuzuka se vymrštil do sedu a složil tvář do dlaní. Klídek... pomyslel si. Avšak, moc mu to nepomohlo. Rudovlasý momentálně přesouval svůj malířský stojan z jedné místnosti do druhé, což dělalo trochu kravál. Kiba jen zavrtěl hlavou, zvedl se a s pořádným prásknutím přibouchl dveře. Pak se opět odebral do postele.
Gaara nakrčil obočí. "Co mu je?" zamumlal. Asi nechápal, že lidi chtějí v půl dvanácté v noci už spát. Jako kytarista před chvílí, i on zavrtěl hlavou, odnesl stojan do koupelny, a pak se sám vydal na kutě. Shikamaru už dávno spal, a Naruto ještě chvíli svítil, než v půl jedné ráno také zhasnul světlo své lampičky, a usnul.

Ráno bylo dnes velice zamračeno, a hrozilo, že bude pršet. Blonďáčka probudil jeho budík ve tvaru žáby, napůl zelený, napůl oranžový. Důsledky včerejší noci na sebe nenechali dlouho čekat. Byl unavený, ospalý a na něj neobvykle mrzutý. I když si včera nastavil na
žabce
o čtvrt hodiny později buzení, nijak to nepomohlo. Ve svém oranžovém pyžamu zapadl do koupelny, a následně do kuchyně. Tam už seděli ostatní tři.
"Ty vypadáš…" zhodnotil jeho fyzický stav Shiki. Naruto jen něco zabručel.
"Co jsi proboha dělal?" ušklíbl se Gaara. Vypadal opravdu strašně.
"Učil se…" zamručel, a vzal si od Kibi rohlík, který mu namazal. Chudák hnědovlásek ho málem upustil.
"Učil se? A co?" zeptal se. "Já o ničem nevím…" překvapeně zamrkal očima. Naruto se na něj chvíli díval. Jeho pohled se změnil z unaveného, přes vystrašený na lítostivý.
"Ehm… Kibo… koukal ses včera do rozvrhu?" zeptal se ho. Hnědooký zavrtěl hlavou. Včera přece měli to přezkušování, a pak výslech se Zisi-san, který skončil pozdě v noci. A pak si šel lehnout. Nebyl čas. Naruto si zkousl spodní ret. "Dneska je Dějepis. Máme ho dva dny po sobě. A Sasori- sensei včera přece říkal, že další hodinu bude test." Řekl mu, a sledoval jeho výraz. Inuzukovi spadla spodní čelist téměř až na zem, a mrtvolně zbledl v obličeji.
"D… děláš si ze mě srandu… že jo? To není moc vtipný!" Uzumaki zavrtěl hlavou, a on zbledl ještě víc.
"Proč jsi mi to nepřipomněl?" zavrčel.Dočista zapomněl, že je v místnosti s nimi ještě někdo jiný.
"Myslel jsem, že to víš…"
"Do prdele…" zaklel. "Jsem v hajzlu… jsem totálně v prdeli." Zamumlal.
"Ale… třeba to nebude tak těžké… budu ti napovídat." Poplácal ho povzbudivě po zádech modrooký.
Snad… pomyslel si druhý.
"Hele… je docela pozdě… Naruto, neměl by ses oblíknout?" zeptal se jen tak mimochodem Shikamaru. Ten vyvalil oči, nacpal do sebe zbytek rohlíku a pádil do pokoje se převléknout. Když byl hotový, vyrazili do školy. Ušli asi deset metrů, a rozpršelo se. Kytarista se podíval na oblohu. Tohle byl ten nejhorší začátek dne, který zažil. Převedl svou pozornost na Uzumakiho.
"Jakou hodinu máme Děják?"
"Ehm…" zamumlal.
"První…"
"Super…" zavrčel Kiba. Téměř si zlostí přežvýkal jazyk. No… aspoň že si pamatuju ten text… pomyslel si, a poprvé ten den, se usmál.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tarei Tarei | Web | 28. října 2010 v 19:38 | Reagovat

krásne!!

2 terkic terkic | Web | 28. října 2010 v 22:26 | Reagovat

kawaizné:-)

3 lolo 121 lolo 121 | 28. října 2010 v 22:42 | Reagovat

chudak kida lika to je naprosto dokonali :-D

4 Ája*SB* Ája*SB* | Web | 28. října 2010 v 23:51 | Reagovat

Lol XD jsem si hned vzpomněla na sebe XD ,,Píšem dneska něco z dějáku?",,Jo přece opakování z minulýho roku.",,A proč mi to říkáš až teď?!",,Neptala ses.",,Kolikátou hodinu je děják?",,První.",,Neni tady někde provaz?Jdu se oběsit."Taková náhoda XD a ještě k tomu bylo pondělí, mě fakt odrovnalo, naprosto Kibu chápu :D a Sasori učitel lol :D brala bych ho na pracovní činnosti, bych se aspoň naučila vyrábět loutky XD jinak se ti to moc povedlo ;-)

5 Jana Jana | Web | 29. října 2010 v 10:33 | Reagovat

text je důležitější než děják xD chudák xD
pěkný díl

6 ANBU ANBU | 13. listopadu 2010 v 23:36 | Reagovat

Super dílek už se těším na další. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama