close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

 .

Story hidden in the notes, which the wind blew - 1

31. srpna 2010 v 18:36 | Nara-chan |  Story hidden in the notes, which the wind blew
Je tu první díl. snad se vám to bude líbit...protože mě jo :D



Shikamaru:
Fumikomuze akuseru kake hiki wa naisa sou dayo
youru wo nukeru
nejikomu sa saigo ni sashihiki zero sa sou dayo
hibi wo kezuru

kokoro wo sotto hiraite gyutto hiki yosetara
todokuyo kitto tsutau yo motto sa aa

iki isoide shiboritotte
motsureru ashi dakedo mae yori zutto sou tokue

ubaitotte tsukandatte
kimi ja nai nara imi was naniosa

dakara motto motto motto haruka kanata

Kiba:
fumikomuze akuseru kake hiki wa naisa sou dayo
youru wo nukeru
nejikomu sa saigo ni sashihiki zero sa sou dayo
hibi wo kezuru

kokoro wo sotto hiraite gyutto hiki yosetara
todokuyo kitto tsutau yo motto sa aa

iki isoide shiboritotte
motsureru ashi dakedo mae yori zutto sou tokue

ubaitotte tsukandatte
kimi ja nai nara imi was naniosa

dakara haruka kanata

itsuwaru ko do ni nareta kimi no sekai wo
murizubusu no sa shiroku shirou

Dohrála poslední nota a nástroje utichly. Jediný zvuk, který se ozýval z nahrávací místnosti byl potlesk od šedovlasého muže.
"Výborně… výborně." Zvolal Hatake Kakashi, jeden z nejznámějších a nejžádanějších
manažerů zpěváků své doby. Čtyři chlapci se jen zazubili. "Víte co? Já vám tu smlouvu dám." Usmál se. "ale, ne v tomto městě." Blonďatý se zarazil.
"Ne v tomto městě? A proč? Suna je jedním z nejznámějších měst… navíc sem chodíme do školy." Vrtěl hlavou. Kakashi si povzdechl.
"Chcete být slavní?" kývnutí na souhlas. "Proto se přestěhujete do jiného města. Do týdne ať máte sbaleno." Usmál se a odcházel z nahrávací místnosti. U dveří se zastavil. "Hodně štěstí v Konoze." Zasmál se a odešel. Z místnosti už jen slyšel jásot všech chlapců.
"No páni." Zavýskal blonďák, vedoucí skupiny. "Nikdy bych nevěřil, že nás přidělí do Konohy… slyšíte? Do KONOHY!" zasmál se. Jeden z hnědovlasých si povzdychl.
"My víme, Naruto." Zívl. "Snad to otec dovolí."
"S tím bych si starosti nedělal, Shikamaru…" zamumlal rudovlasý. "Znáš naše otce… dříve spolu také hrály. Určitě budou chtít, abychom šli v jejich stopách."
"Nebo budou naštvaní, že jsme lepší." Zasmál se kytarista. Bubeník protočil očima.
"No tak kluci… tohle je jedinečná příležitost jak ukázat, že v nás něco je." Usmál se optimisticky Naruto. "Navíc Kibo, naši otcové nejsou tak chamtivý, aby nám odepřeli štěstí." Kytarista na něj vyplázl jazyk. Chvíli bylo ticho. "Takže Konoha kluci?" zeptal se modrooký a kluci se zazubili.
"OIKAZE!" ozval se čtyřnásobný výkřik, po kterém následoval výbuch smíchu. Jak minuty pluly se skupina Oikaze rozešla domů.
"Že do Konohy? Tomu nemohu uvěřit! Gratuluji." Usmál se Shikaku a objal Shikamara. Ostatní chlapci na tom byli podobně. Přišli domů, pozdravili a vychrlili na rodiče novinku.
"Haló, Gaaro, tady Naruto… tak co? Můžeš? To je super… volal jsem Kibovi i Shikamarovi, a oni taky můžou. Jo… bude to super. Volal mi Kakashi… prý nám rezervoval čtyři místa v Konožské Střední Škole Umění. Ano, v TÉ Škole Umění. Jo… jasný, ahoj." Šťatsné položení telefonu. Tohle bude ještě zajímavé. Pomyslel si blonďák.
Týden uběhl jako voda. Celý týden se skupina připravovala. Balili, byli nervózní, loučili se s přáteli. Přesně za týden, v sobotu už všichni čtyři stály na Sunském letišti a živě se mezi sebou bavili.
"Jsem rád, že jste tady." Přišel k nim z jedné strany Hatake, as s deseti namakanými muži, kteří jim vzali kufry a tašky.
"Kakashi-san, je pravda že jste nás zapsal do Školy Umění?" zeptal se směle Kiba.
"Je, můj milý kytaristo. Ale na to teď není čas. Tady mí muži," ukázal na gorily, "vám odnesou zavazadla do letadla. Teď pojďte za mnou prosím, a otázky si nechte až poletíme." Zazubil se manažer a dal se do chůze. Šli asi deset minut než došli na místo, kde stálo jejich letadlo a překvapivě…
"My poletíme VIP letadlem?" nevěřil svým očím Shikamaru. A že jeho vyvede z míry máloco. Na středně velkém letadle bylo velkými písmeny napsáno ,Hatake Kakashi´. Letadlo bylo světle šedivé, a písmo bylo černé. Všichni čtyři se po sobě podívali, a stejně jako Kakashi nastoupili do letadla. I zevnitř bylo velice luxusní. Samý gaučík přimontovaný k podlaze letadla. Stolečky, polštářky, vozík s jídlem. Prostě luxus.
"Jak dlouho poletíme?" zeptal se Gaara a podíval se z okna. Už se těšil až vzlétnou. Miloval výšky. Zvlášť, když je mohl přenést na plátno.
"Asi tři hodiny. Za chvilinku vyrážíme. Doufám že nemáte mořskou nemoc."mrkl na ně. Usadili se, a počkali, než se letadlo vznese do vzduchu. Když nabrali pořádkou výšku, Kakashi spustil: "Tak… máte na mě nebo něco jiného nějaké otázky?"
"No… já bych se chtěl zeptat jak je to s tou školou." Začal Naruto.
"Ach… myslel jsem, že nejdříve budete chtít vědět o nahrávání, ale budiž." Usmál se. "Je to velice žádaná škola pro pět set lidí. Mají tam plno, ale…" podíval se na ně, "pro vás čtyři udělali výjimku." Usmál se. "Bohužel, vás nemohli šoupnout do jedné třídy. Takže spolu budou jen Kiba a Naruto."
"Aha… to je škoda." Posmutněl Kiba. Chtěl být i s ostatními.
"Chápu vás." Zamumlal Kakashi. "Tak, a teď vám řeknu kde budete bydlet." Zazubil se. Celou cestu si s Kibou a s Narutem povídal, smál se a pošťuchoval. Naruto o něm prohlásil že je to ten nejšílenější manažer na světě.
"Heh, já? To by jsi měl vidět Uchihu Madaru." Zasmál se. Shika celou cestu prospal a Gaara hleděl z okna. Jak rád by přenesl tuto krajinu na plátno. Pozměnil by její charakter a přidal špetku fantasie. Usmál se. Ještě že mám v kufru nějaké to nádobíčko na malování. Zamyslel se. Ale třeba tam malování nebudu stíhat věnovat. Posmutněl. Pak si ovšem vynadal. Vždyť je to přeci Umělecká škola... určitě je tam malování jako obor.
"Kakashi-san, jaké máme na výběr nepovinné předměty?" zeptal se najednou a cukl sebou, čímž vzbudil Shikamara.
"No vidíš… na to bych zapomněl." Zasmál se a vyndal čtyři letáčky, které jim podal. Sám si pak vzal jeden. "Máte na výběr malování, dějepis a občanskou výchovu."
"Beru si malování."řekl ihned bubeník, podal mu letáček nazpět a opět se koukal z okna.
"My si vezmeme dějepis." Usmál se Kiba a mrkl na Naruta.
"Hnn… zív… na mě zbývá občanská výchova."

"Ták, tady budete bydlet." Usmál se Hatake, když je zavezl do jejich nového, společného bytu. Všichni čtyři se zarazili. Byl to opravdu luxusní ,bejvák´. Zabrali si pokoje a poděkovali Kakashimu.
"Za málo… to je maličkost. No… snad mě omluvíte, ale já už musím jít. Snad vám to nevadí. Jo… a ještě něco. Vaše škola je hned když vyjdete, půjdete rovně a pak do prava, tak hned na náměstí. Velká bílá budova s nápisem ,Konožksá Střední Škola Umění. Nepřehlídnete. Sayonara." Zazubil se a odešel.
"Sayo, Kakashi-san." Zakřičel za ním ještě Kiba.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Naruko Naruko | Web | 31. srpna 2010 v 18:57 | Reagovat

wow, suprová kapitolka ^^ moc se těším na další ^^ 8-)

2 Ichiro Arisa-SB Ichiro Arisa-SB | Web | 1. září 2010 v 11:21 | Reagovat

Super povídky, rychle další! A chtěla bych jen dodat, že u mě na blogu je zápis SB, tak jestli chceš, tak se zapiš. x)

3 Ichiro Arisa-SB Ichiro Arisa-SB | Web | 1. září 2010 v 13:12 | Reagovat

Díky moc! Za všechno! Já tě mám taky ráda! :-D

4 terkic terkic | Web | 1. září 2010 v 19:08 | Reagovat

tak si to nakonec napsala :-) začíná to velice slibně a vím, že to bude stejně pěkné i nadále:-)

5 Mizore-chan Mizore-chan | Web | 2. září 2010 v 13:08 | Reagovat

ahoj probíhá u mě třídění tak se zapiš

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama