17. července 2010 v 20:15 | Nara-chan
|
Táák tady je první část z povídky: Kesshite anata o nokoshite... Watashi wa yakusoku shimasu!, což znamená : Nikdy tě neopustím... to ti slibuji!... trošku delší název co?
Další část zde bude za dva týdny, jelikož zítra odjíždím na Tábor. Tak snad se vám to bude líbit.
Opět zde zapracovala má představa netradičních párů.
Nebojte, KisaNaru to TENTOKRÁT NENÍ :)
Itadakimasu
"Do háje, to je vedro…" zamručel modrooký blondýn.Sasori protočil oči v sloup.
"Pořád si jen stěžuješ, kdo to má poslouchat?" skyl.
"Když mě je vedro!"
"No tak to máš blbý!" odsekl rudovlásek.
"Dejte pokoj!" zahřímal Hidan a zastavil se. "Hádáte se celej den, kdo to má poslouchat? Dejte aspoň chvíli pokoj, Deidaro, horko je nám všem, ale taky si nestěžujeme! A Sasori, ty už by jsi taky mohl mít rozum, vždyť víš, jakej Deidara je!"
"Ok."
"Ok." Ozvalo se jednohlasně. Uchiha zavrtěl hlavou. Kdyby věděl, co ho to v životě čeká, nenechal by se znova vzkřísit. Ano, vzkřísit. Všichni čtyři, jak Itachi, Hidan, tak Dei a Sasori byli přeci mrtvý. Přibližně před třemi měsíci je Pein znovu vrátil do života, pomocí zakázané techniky. Avšak samo jutsu ho stálo život. Konan, po veliké ztrátě svého manžela, adoptovala Tobiho a odešla neznámo kam. Kisame se vrátil domů, stejně tak jako Zetsu. A tahle čtyřka se vydala "zkoumat svět". Již tři měsíce byli na cestě. Zbavili se svých Aka-plášťů a klobouků. A také celé minulosti. Vydali se směrem, které si určilo jejich srdce. Jinak řečeno, ani nevěděli, kde jsou.
"Itachi, kdy naposledy jsi se podíval do mapy?" vyzvídal Dei a schytal vražedný pohled od Jashinofila… vlastně, on už svému dřívějšímu pánovi nesloužil. Jejich pouto se automaticky zrušilo ve chvíli, kdy se vrátil zpět do života. Řetízek s jeho znakem si však ponechal. Stejným způsobem se stal ze Sasoriho člověk. Normálně by měl být ze všech nejstarší, a mělo by mu být něco málo přes čtyřicet, avšak když se probudil ze tmy, měl tělo pětadvacetiletého muže. Takže nejstarší z nich byl Hidan.
"Vím, kam jdeme..." odpověděl Uchiha to, co pokaždé. Šli asi půl hodiny, když sebou Sasori sekl.
"Co se děje?"
"Něco jsem ucítil." Odpověděl na bělovláskovu otázku. "Něco jako…" nadechl se a pokračoval, "…jako chakra. A DOST silná." Zpanikařil. Itachi se rozhlédl kolem sebe a na celou skupinku použil neviditelné jutsu. Chvíli se nic nedělo, když pak najednou…
"Jste si jistí, že jdeme správnou cestou?"Zeptal se brunet a pohlédl na svého psa. "Akamaru je docela nervózní." Poznamenal. "Shikamaru, koukni se do mapy."
"To je otrava…" zívl znuděně a protáhl se. Na tuhle blbou misi ho poslaly uprostřed jeho volna. Jaká radost… pomyslel si trpce, líně se protáhl, ale přesto se podíval. "Ano, jdeme správným směrem."
"Co je vůbec cílem této mise?" ozval se Naruto.
"No…" zamyslel se Gaara, "máme pochytat zkušené lovce ninjů. Jsou to kvalitní, elitní shinobi s výcvikem pro tuto práci. Nějaká země, či vesnice shinobiů si je najme, a ti pak vyhledají příslušné ninji, které zajme, a jejich velitelé pak dotyčného naverbují pomocí zakázaného jutsu, a vymažou jim všechny dosavadní vzpomínky. A pak je velice snadné donutit je, aby se k nim přidali." Vysvětlil. "A nebo je prodají jako otroky." Dodal mladý Kazekage.
"Nechutné." Zívl Nara.
"Hele, nejsem si tím jistý, ale Akamaru je nervózní…"
"Podle toho co říkáš je nervózní pořád." Zasmál se blonďák. Kiba zrudl naštváním.
"Teď to myslím vážně… nejsme tu sami!" Gaara se zarazil, stejně jako ostatní. Vítr zafoukal. Akamaru zaštěkal. A ve vteřině na ně spadla chakrová klec, a ani nemrkli.
"Cože?" vykřikl Uzumaki, avšak ihned zmlkl. Bývalí členi Akatsuky prolomili své jutsu neviditelnosti, a teď před nimi stáli a šklebili se.
"C…cože…" zalapal Shikamaru po dechu. Dei se uchechtl.
"Byl to dobrý nápad, Sasori." Poplácal po rameni svého kolegu, kterému od konečků prstů vedli chakrové provázky, které se spojovali s chamrovou sítí.
"Díky."
"Co teď s nimi?" zeptal se Itachi. "Nemají pro nás žádný význam…"
"Co tím myslíš?" zeptal se Hidan.
"Jdou nám naprosto k ničemu." Povzdychl si starší Uchiha.
"Co si užít a pak je pustit?" navrhl Hidan a chlípně se usmál.
"Hmm… dobrý nápad."
"Chytnout, zašukat, pustit." Zasmál se modroočko a podíval se do klece. Všichni čtyři na ně koukali. Vyměnili si pár pohledů.
"Nějakej problém?" zeptal se Hidan. Slova se ujal Kiba.
"No… až na to, že nás
uvěznili asi rok a půl mrtvý ninjové z Akatsuky, tak ne." Zamumlal s jistým nádechem sarkasmu v hlase, a Akamaru jen zaštěkal na souhlas.
"Sasuke bude mít radost." Broukl Naruto. V té chvíli si ho všiml Itachi. Podíval se mu do tváře, až to po chvíli mladší blonďáček nevydržel, zrudl jak právě uzrálé rajče a sklopil pohled k zemi.
"Jaká ironie…" začal Itachi. "když vás urputně potřebujeme, a snažíme se vás dostat, nemůžeme vás chytit. A jakmile se rozpadne Akatsuky, chytíme vás raz dva." Zavrtěl hlavou.
"Jedna báseň." Unikl ze rtů Sasorimu řečnický výraz.
"S Peinem-sama by to seklo, kdyby byl naživu."poznamenal DeiDei.
"Počkat… Pein je mrtvý?" optal se překvapeně Naruto a zamrkal.
"Ano… kdyby žil, hnili by jsme v hrobě my čtyři." Odpověděl blonďákovi blonďák.
Zatímco se Kiba s Narutem
bavili s druhou skupinou, Gaara nenápadně upozornil Shikamara na nejslabší místo chakrové sítě, kterou udržoval Sasori svou charkou.
"Já vím…" zašeptal Shiki a podíval se za ně. Chakrová cela tam zužovala své mříže.
"Mohl by to narušit nějaký tlak, nebo…"
"Ale pořád jsme se nerozhodli, co s vámi uděláme." Připomněl starší rudovlásek ze Suny a začal přemýšlet.
"Já hlasuju pro Hidanův nápad." Zasmál se blonďáček. Všichni ještě chvíli přemýšleli (Nebo dělali, že přemýšlí), když se od druhých mladíků v kleci ozval neuvěřitelný výbuch smíchu. Všichni včetně Naruta a Kibi se na ně otočili. Navzdory své povaze se Shikamaru s mladým Kazekagem opravdu smáli, což u nich nebylo obvyklé. Po chvíli se uklidnili, a všimli si, že se na ně upírá dvanáct párů očí.
"Děje se něco?" zeptal se Gaara v posledních doznívajících křečích výbuchu smíchu. I Shikamaru se zvedl ze země -když se rozesmáli svalili se na zem -
a jemně se uchechtl.
"Toho si nevšímejte…" pravil, "to jsou nervy." Zasmál se. Když si ho všiml Hidan, zablesklo se mu v očích, které dříve patřili vrahovy. Začal si ho podrobně prohlížet.
"Hmm… vyrostl jsi…" všichni ztichli, protože věděli, že to bylo konstatování patřící Shikovi.
"Hm." Odpověděl s hraným nezájmem. Avšak Hidanův pohled v něm vyvolával smíšené pocity. Ještě si pamatoval, co se tehdy stalo,a
co si řekli, než Hidana
zabil.
"Tak jak jste se rozhodli?" zeptal se Uzumaki.
"Prosím?" nechápal černoočko.
"No, s tím, co s námi uděláte, přece by jste nechtěli mít problémy, zvlášť když jste začali nanovo.
"A to víš jak?"
"No, je jasný, že když Akatsuky krachli, že teď nemáte kam jít. Kdyby jste nás chytli, nebo hůř, zabili, byli by jste opět v Bingo knize. Co s námi uděláte?" Bylo vidět, že Itachi není jediný, koho tento proslov překvapil Ale bylo to nezbytné, protože v tu chvíli Sasori ztuhl, a o vteřinu později máchl pěstmi do toho, kdo byl nejblíž. Takže jednou rukou vrazil Hidovi, druhou Deiovi.
"Au!"
"Debile, co děláš?" vřískly oba dva zranění.
"Ale já za to nemůžu." Vykřikl zoufale Sori, a poukázal na to, že se nemůže hýbat. Teprve teď si všichni všimli, že od Sasoriho vede stín, až k Shikamarovi. Díky tomuto jutsu se chakrová klec rozpadla jako domeček z karet.
"No jasně, ten fracek chytil Sasoriho do svého jutsu, aby s ním mohl manipulovat." Zasyčel Hidan a odplivl si.
"A předpokládám že je to i ta věc, které jste se smáli." Prohodil Itachi. Shiki se zasmál a uvolnil techniku, čímž osvobodil spoutaného rudovlasého ninju.
"Máte nás." Usmál se Kazekage. Chvíli všichni mlčeli, a ve vzduchu byla jasná otázka: Co teď?
Díky moc, jsem strašně moc ráda, že si mě neodepsala.