close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

 .

Kámen moci - Narůstající pochyby

8. července 2010 v 18:41 | N-chán, L-chán |  Společné povídky
Táák jsem z Laníí konečně vymámila to, co jsme měli sepsané a já to opravila. Snad se Vám to bude líbit.
Kámen Moci



Will se jen tak procházel po mokré zemi. I na něj působila energie a ubírala mu moc.
"Kurňa šopa!" zavrčel. Nemohl se totiž dostat zpátky do jejich říše. A to bylo hodně špatné. Zadíval se na oblohu a... zmizel. Objevil se o několik set kilometrů dále.                            "Hm, super, teď jen vědět kde jsem."zamumlal a rozhlédl se. Stádo koz? "Bože, kam jsem se to dostal." zaklel a rozhlédl se. Nikde nikdo. Jen v dáli uviděl dva chlapce, přibližně ve věku jeho bratra. A cítil z nich docela velké vibrace.

"A kurva." zaklel. Okamžitě se nechal vsáknout do půdy a objevil se zase někde jinde. Málem ho přejelo auto. Kdyby ho jakýsi černovlasý mladík (opět ve věku jeho bratra) nestrhl.

"Blázníš, chceš se kurva zabít? Jak ses tam do prdele vzal?" vyváděl Korin, když se oba postavili. Tak teď jsem v hodně velký prdeli... pomyslel si William a okamžitě začal blokovat svou moc. Což ho samozřejmě ještě více oslabilo.

"Já tam byl celou dobu." zamručel.
,,Nekecej, já tě tam neviděl!"L

"Nějakej drzej ne, mladej? Jsem maximálně o tři roky starší."
"Na věku nezáleží…" řekl, ale to už tam Will nebyl.
"Kam zmizel?" rozhlédl se kolem. Již zmiňovaný Will se nechal vsáknout asi pět kilometrů před svého bratra, aby se náhodou potkali.

"Wille, co ty tady sakra..."

"Jsou ti v patách!"
Alex sebou trhl. Zacítil Vodu ale ... nebyl to pravý princ vody. Měl o něco slabší energii. Jako by to byl někdo z jeho rodiny ... I Mike viditelně zpozorněl. Zřejmě i on jej zaznamenal. Ale ... jak mohl? Alex se zamračil.
Podivné, na mou duši podivné ... Mike, že by zacítil ... Vodu? Ale to by ... ne, blbost ... ale co když … zamračil se. Byl na pochybách. Poslední dobou hodně cítil ony vibrace v Zemi. A blízko. Ba co víc, začal podivně ztrácet na síle. To není normální. Takové ztráty energie pro nic za nic. Ano, cesta je dlouhá a namáhavá, avšak to mi ubývají fyzické síly, neměla by mi ubývat energie ... nechápu to ... Znovu se zamračil. Skutečně to nechápal. Bylo to zvláštní ...
Mike si všiml jeho napětí. Pohlédl na něj.

"Jsi v pořádku?" zapochyboval o Alexově stavu. Alex se nervózně usmál a pak mávl rukou.

"Joo, všechno je v pořádku, jen jsem ... přemýšlel." zamumlal tiše. Mike na něj chvíli nechápavě hleděl, pak však pokrčil rameny a šel dál. Alex se znovu zamyslel. Nelíbilo se mu to, co cítil. Ale … co mohl dělat?
Derec zrovna kdo ví kam odešel, když se Will zjevil. Alec se zatvářil vyděšeně a jednu svému bratrovi dal. Will ucukl.
"Blbče!" zavrčel Alec: "Skoro tě Derec uviděl!"
Will se zatvářil nechápavě, pak se však ušklíbl:
"Ale, ale … snad nám tu někdo k tomu šedovláskovi nevzplanul nenadálou vášní …"
Alec zrudl: "B-blbče. Co to zase meleš?" koktal. Will se zahyhňal, pak se však znovu ušklíbl.

"Ale nic ... jen. Jsou vám v patách, bratříčku. Viděl jsem všechny ... snad až na jednoho ... i když možná by to mohl být ..."odmlčel se. Alec se pohrdavě ušklíbl.

"Derec? Co to plácáš? Víš co? Raději už padej …"zavrčel. Will se pouze usmíval a kývl. Vsákl se do země jako ... no, jako voda. 
   "Bože to je den." zaklel Korin. Nejdřív z něj dělá vola nějakej modrovlasej týpek a teď do něj       málem vrazí jeho vlastní blesk. Co se stane příště? Ale ten týpek byl docela sexy... mhm, stál by za hřích, ty jeho modrý vlasy... takhle modrý je má už asi jen princ Vody. Usmál se, ale pak ztuhl. Proč? Došlo mu to. Pane bože! Jeho příbuzný byl těsně vedle mě a já ho nechal zdrhnout! Kdybych ho chytil, dalo by se s ním dobře vyjednávat. SAKRA! Blesk praštil těsně vedle něj. Za dnešek toho už měl fakt plné zuby.
"KURVA! PŘESTAŇ DO PRDELE KONEČNĚ BREČET TY ZASRANÁ OBLOHO!"
Pohrozil silně nebi. Hromy utichly, blesk nezasvitl. A nebe … přestalo plakat. Udiveně na něj pohlédl. Pak jen pokrčil rameny. Ve světě lidském je všechno takové divné ...

"Ale zpět k tomu chlapovi ..."zamručel tiše. Kdybych ho chytl, dalo by se vyjednávat. A kdyby nechtěli ... alespoň bych si mohl užít. Perverzně se usmál, pak však zrudl, když zjistil, na co myslí. Zamračil se.

"Kurvaa ..."
Zaúpěl. Oblohu znovu proťal blesk … spustil se déšť.

"JÁ SE NA TO VYSERU!"

Alex a Mike se sami sobě navzájem oddalovali. Nevěřili si. Pramen jejich nedůvěry začal ve chvíli, kdy oběma začalo ubývat energie. Alexi taky začalo připadat nanejvýš divné, že Mike ví, kde jsou, i když u něj nikdy nezahlédl mapu a Mike se zase divil, když Alex rozdělal oheň nenadálou rychlostí a on u něj přitom niky neviděl ani sirky, ani zapalovač. Po pár dnech spolu promluvili sotva půl slova a to jen ve chvílích, kdy to bylo doopravdy nutné.
Šli pěšinou. Snad v Kyghystánu, snad v Tadžikistánu, Alex nevěděl. Na mapy tu byl profík Mike. A ten s ním už delší chvíli nemluvil. A vlastně ani on s Mikem nepromluvil ani slovo. Ani se o to nepokoušel. Nakonec to však jen věčně umluvený Alex nevydržel.

"Proč spolu nemluvíme?" nechápal. Mike se na něj  podíval. Pak však pokrčil rameny.

"Ani nevím ..." zamumlal po chvíli. Alex se zamračil. Nebavilo ho to. Byla tu nuda. A jelikož oheň byl znakem aktivity, vášně a jiných aktivních věcí, on nudu přímo nenáviděl.
"Nebaví mě to." zavrčel. A Mike se na něj znovu podíval. Pak se ušklíbl a rozhodil ruce.

"Tvoje chyba."
Další den byl stejně jako u Mika a Alexe mlčenlivý. Alec pořád přemýšlel, jestli to, co říkal Will by mohla být pravda. Vždy't... Derec byl tak milý, hodný a ... a vůbec! Will si jen vymýšlí! Chce, abych se trápil... asi je ještě pořád naštvaný, že mám větší moc než on. Ale teď... pochybuji. Mám tak málo energie.

"Hele Alecu... dneska jsi nějaký zamlklý... děje se něco?" zamumlal. Alec  ztuhl.

"No víš, já... ehm... mám problémy s... s bráškou!"

"S bratrem?" nadzdvihl Derec obočí.

"Ehm jo... sleduje mě a potuluje se tady kolem. Je sice starší, ale má málo rozumu jako Athénina poslední dcera." Ježiši co to kecam?

"Athénina poslední dcera?" Jak by o ní sakra věděl... sestra se neobjevuje moc v knihách...

"Eh jo! Našel jsem v knize, že je to hrozná děvka." Sakra! Jsem nahranej...
Tak to trefil, je to děsná děvka... ale stejně...
Nedůvěra se rozrůstala. Drobné lži se stávaly většími a většími. Snad jediný, kdo neměl komu lhát, byl Korin. Putoval sám, občas přespal v nějakém tom hotelu a pomalu ale jistě se blížil k nejvyššímu vrcholu, Himalájí, Mount Everestu. Dozvěděl se, že je největší hora světa lidí. Tseh. Pouhých 8848 m nad mořem? Dělají si srandu? U nás má naše nejvyšší hora 20 568 m, a to jen nad mraky. Ušklíbl se, když stoupal z jedné malé vísky vzhůru do kopce.

"Kurvaa .."
Naříkal, když stoupal výš a výš. Ubíralo mu to jak fyzických sil, tak i bleskové energie. A to bylo zvláštní. Při námaze ubírání energie? A už to tu bylo zase. Poslední obou se touto otázkou zabýval často. Čím blíž byl Himalajím, tím klesala hladina zásob jeho energie. Možná .. trklo ho najednou, … možná mnichové vystavěli kolem kamene bariéru, která sahá na míle daleko.Normální lidi nijak neovlivní ale nás,ze světa tam nahoře .Ano, to může být ...

"Do prdele! Že já blb na to nepřišel dřív!"
Zamračil se a naštvaně se posadil do suché trávy. Začala mu být zima. Do teď měl na sobě jen kalhoty, triko, mikinu a boty. Jenže čím byl výš, tím více se ochlazovalo. Ještě že měl v batohu na zádech nějaké teplé oblečení.

"No ... ale na co mi to bude. Stejně s tím nic neudělám a pokračovat musím tak jako tak."
Kdyby se domů vrátil s nepořízenou,se zlou by se potázal. Jeho otec by běsnil tak moc, že by to ani nebylo možné. Snad by mu Theodora pomohla. Theodora byla jeho sestra. O rok starší. Byla mohutná, měla blonďaté vlasy, po pas dlouhé, a hnědé oči. Byla skutečně obryně, přebornice v pranicích v boji s meči.Mužatka? Ani ne. Jen byla velká ... když vás udeřila, neustáli jste to.
Korin zaplašil vzpomínky na domov a znovu vstal. Musel dál. Rázně vykročil.

No... snad se vám to líbilo :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | Web | 11. července 2010 v 15:14 | Reagovat

pořád se mi trochu pletou postavy, ale čím víc dílů tím lepší to bude xD

2 Ichiro Arisa Ichiro Arisa | Web | 15. července 2010 v 12:19 | Reagovat

Ahoj Narashi-chan, stráááášně moc se omlouvám, že jsem tady, tak dlouho nebyla. Nevim z jakýho důvodu, ale jak ses předtím přestěhovala na druhý blog, tak nevím z jakého důvodu, ale zapisovala jsem se do tvých SB, ale ty sis mě nepřidala. Tenkrát jsem si chtěla změnit odkaz u sebe na blogu, abych mohla navštěvovat tvůj blog, ale asi jsem na to nějak zapomněla a od tý doby jsem tady nebyla. Až teď, když jsem se dívala, kdo všechno je přihlášený v mé SONAP, tak jsem si na tebe vzpomněla. Strašně mě to mrzí, moc se omlouvám. Odpustíš mi a můžeme být zase SB? :-(

3 Mizore-chan Mizore-chan | 15. července 2010 v 21:35 | Reagovat

hlasni pro mě prosím zde:
http://anime-syntia.blog.cz/1007/sonp-1-kolo-zaciname

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama