Takže tady je takovej menší prolog na začátek... Muhahaha, snad se bude líbit...

Prolog
Poklidné hory,vznáší se nad nimi obláčky,mraky,vzduch je čistší než kdekoliv na světě.Ptáci poklidně létali nad horami,kolem obrovského chrámu,jež tam sídlil.Byl to krásný pohled,harmonie ticha,klidu,soulad mnichů s okolní přírodou.Denní bohoslužba nijak nenarušovala ten klid.A nevypadalo to,že by mělo tento krásný den něco narušit.Avšak zdání klame.
,,PANE,PANE!"
Ze místnosti,která sloužila pro poštu přes holuby,vyletěl,doslova vyletěl,jeden z mnichů a hrnul si to k hlavnímu mnichovi.Ten se zamračil.
,,Co jančíš,Kanori?Narušuješ klid a harmonii přírody."promluvil přísným hlasem.To však zděšení mladého mnicha neuklidnilo.Naopak,jeho strach se ještě zvětšil.
,,Zpráva od pozorovatele ze Země Živlů.Schyluje se k válce,pane!"vyjekl Kanori a zděšeně hleděl na mnicha,který se tvářil tak nějak podobně.
,,Cože?KDE JE TA ZPRÁVA?!"mnich poprvé za svůj život zvýšil hlas.Kanori se rozklepal.
,,Z-zde,mistře Ohayuku."podal rozklepanou rukou rozlepený dopis s pečetí jejich pozorovatele.Měla hnědou barvu a byl v ní namalován dalekohled.Mistr hmátl po dopisu a otevřel jej.
,,PANE,PANE!"
Ze místnosti,která sloužila pro poštu přes holuby,vyletěl,doslova vyletěl,jeden z mnichů a hrnul si to k hlavnímu mnichovi.Ten se zamračil.
,,Co jančíš,Kanori?Narušuješ klid a harmonii přírody."promluvil přísným hlasem.To však zděšení mladého mnicha neuklidnilo.Naopak,jeho strach se ještě zvětšil.
,,Zpráva od pozorovatele ze Země Živlů.Schyluje se k válce,pane!"vyjekl Kanori a zděšeně hleděl na mnicha,který se tvářil tak nějak podobně.
,,Cože?KDE JE TA ZPRÁVA?!"mnich poprvé za svůj život zvýšil hlas.Kanori se rozklepal.
,,Z-zde,mistře Ohayuku."podal rozklepanou rukou rozlepený dopis s pečetí jejich pozorovatele.Měla hnědou barvu a byl v ní namalován dalekohled.Mistr hmátl po dopisu a otevřel jej.
Mistře Ohayuku,
jakožto váš pozorovatel vám musím podávat zprávy.Ovšem tato zpráva se mi vůbec nelíbí. Ani vám se líbit nebude.Řadí se totiž do sekce špatných zpráv.Schyluje se k válce.Pět zemí se zbrojí vojenskou silou,aby proti sobě táhly do války.Králové však nejsou hloupí.Vědí,že ostatní přebijí jen s použitím Kamene Moci.Kámen je v ohrožení,můj mistře.Králové vyslali své syny,aby kámen našli a přinesli jim jej.Nyní jsou již na cestě do světa Lidí.
Váš nechtěný posel špatných zpráv
Pozorovatel Huroko
Pozorovatel Huroko
Zvaný mistr Ohayuk se začal klepat, až mu dopis vypadl z ruky. Oči se mu podlili krví a kroutil hlavou. Ne, to přeci není možné! Zavrtěl hlavou. Bylo jasné, že nejdříve se zaměří na větší města. Pět Královských synů, bože můj!!! Naštěstí ve velkých městech nemůžou nic najít, samozřejmě. A... pak jím zřejmě dojde, že Kámen je někde v horách, v končinách dávno zapomenutých.
"Nedorazí zde dříve než za několik měsíců, musíme se připravit a kolem našeho chrámu zavedeme neviditelné kouzlo, a pak..."
"M... mistře?" zašeptal mladý mnich. Ohayuk se otočil. "J... já před týdnem jsem viděl..."
"CO jsi viděl?" vzal ho mistr pod krkem. Mnich se zaklepal.
"P... před týdnem padali... h... hvězdy, mistře. Z oblohy... každá z jiné strany... a byli..."
"BAREVNÉ???"
"A... ano mistře." vykoktal mnich.
"PROČ jsi mi to neřekl dřív?!"zařval mistr a mladého mnicha pustil. Spěchal do chrámu, povědět zprávu všem svým bratrům. V chrámu zavládla panika jako nikdy. Kanori to z povzdálí jen pozoroval. Byl tu teprve krátce, ale už mohl vědět - z učení na začátku jeho přítomnosti - že takovéhle věci se nedějí nadarmo.
"Jsem tu už devět set let a taková věc se stala před pěti sty lety, když byl nynější králové Živlů mladí... pohádali se při cestě za kamenem, který je pod ochranou mnichů již tisíce let, tedy když byla země Živlů ještě mladistvá a čerstvá."
"Nedorazí zde dříve než za několik měsíců, musíme se připravit a kolem našeho chrámu zavedeme neviditelné kouzlo, a pak..."
"M... mistře?" zašeptal mladý mnich. Ohayuk se otočil. "J... já před týdnem jsem viděl..."
"CO jsi viděl?" vzal ho mistr pod krkem. Mnich se zaklepal.
"P... před týdnem padali... h... hvězdy, mistře. Z oblohy... každá z jiné strany... a byli..."
"BAREVNÉ???"
"A... ano mistře." vykoktal mnich.
"PROČ jsi mi to neřekl dřív?!"zařval mistr a mladého mnicha pustil. Spěchal do chrámu, povědět zprávu všem svým bratrům. V chrámu zavládla panika jako nikdy. Kanori to z povzdálí jen pozoroval. Byl tu teprve krátce, ale už mohl vědět - z učení na začátku jeho přítomnosti - že takovéhle věci se nedějí nadarmo.
"Jsem tu už devět set let a taková věc se stala před pěti sty lety, když byl nynější králové Živlů mladí... pohádali se při cestě za kamenem, který je pod ochranou mnichů již tisíce let, tedy když byla země Živlů ještě mladistvá a čerstvá."
Snad se to líbilo... a Lan řekla, že to prej ještě okořeníme... pokud se dostanu k PC xD
A až bude první kapitola, chtěla bych věnovat Naru-chan, jelikož nestihnu napsat nic dalšího...
A až bude první kapitola, chtěla bych věnovat Naru-chan, jelikož nestihnu napsat nic dalšího...

je tok kvásný! už se na to moc těším! ;)