Ahojky, je tu další dílek. Itadakimasu!
Deidara překvapeně zamrkal a podíval se na Sasukeho. Ten jen pokrčil rameny. Společně vyzvedli Itachiho do vzduchu a přenesli ho k ohni. Sasuke mu sundal přeškrtnutou ninja pásku a odhrnul vlasy, co mu napadaly do čela. Vypadá tak klidně… jako anděl… anděl? Bože už to na mě zase jde… Pomyslel si. Deidara staršímu Uchihovi sundal tričko a zadíval se na ránu na boku.
"Páni… tak to je síla." Zamumlal. Sasuke přikývl.
"Sakuro mohla bys…"
"Nemohla." Řekla a dál si lakovala nehty na růžovo. Sasukemu zacukalo obočí.
"Kakashi-sensei, mohl by jste se na něho podívat?" zeptal se, čímž vytrhl bělovlasého jonina ze čtení Icha Icha. Hatake si jen povzdychl, schoval svou knihu do batohu a zvedl se. Přešel k dvojici Aka-ninjů a svému studentovi. Klekl si a
šáhl na Itachiho bok. Starší Uchiha se ze spánku pohnul a zakňučel. Znělo by to roztomile, kdyby nebyl zraněný.
šáhl na Itachiho bok. Starší Uchiha se ze spánku pohnul a zakňučel. Znělo by to roztomile, kdyby nebyl zraněný.
"Mhm… měli by jsme to obvázat." Zamysel se nahlas. "Naruto, mohl by jsi mi prosím přinést desinfekci a obvazy?" promluvil směrem k blonďáčkovi, který byl naštvaný už jen z toho, že jeho idol sahá na skoro nahého Uchihu.
"Mhm." Zamručel a začal se mu přehrabovat v batohu. Po chvíli našel to, co hledal a přišel s lékárničkou ke Kakashimu.
"Děkuji." Poděkoval, když mu blonďák podával to, co potřeboval. Jejich oči se na moment setkali. Naruto uhnul pohledem a Kakashi se vrátil ke své práci. Na kousek hadříku si nalil desinfekci a přiložil jí černovláskovi na ránu. Začalo nepříjemně šumět, ale to jen asi proto, že to vypalovalo nebezpečné organismy a špínu. Počkal, než to vyšumí. "Deidaro, Sasuke… nadzvedněte ho, prosím." Zavelel. Starší blonďák a mladší Uchiha ho nadzvedli a Kakashi okolo jeho pasu obmotal obvazy, pod kterými byl ještě hadřík. "Je to, teď by měl být v klidu."
"Keci." Ozvalo se.
"Itachi? Itachi jsi v pohodě?" zeptal se Dei a měl na krajíčku. Uchiha kývl a usmál se. Sasuke mu dal pod záda ještě spacák aby se mu lépe leželo.
"Děkuju." Zachroptěl a Sasuke kývl.
Sasori pořád seděl venku. Byl celý promočený, ale bylo mu to jedno. Otočil se a zadíval do jeskyně. Co tu vůbec dělám? Chovám se jak idiot. Blesklo mu hlavou, zvedl se a zamířil za ostatními. Deidara se na něj podíval, ale on ho okázale ignoroval. Místo toho probodl pohledem Itachiho, který mu to oplatil. Naštvaně si sedl vedle Kisameho.
"V pohodě?" zeptal se ho žralok.
"Jo."odsekl. "Vždycky je to v pohodě." Kisame lítostně kývl. Každý věděl, co Deidara pro Sasoriho znamená. Věděli to všichni, všichni až na samotného modrookého blonďáka. A také každý kromě jeho si všimli, že Sasori už dávno není loutka. Nechal na sebe působit jedno své jutsu, které ho proměnilo.
A opět to bylo kvůli Deidarovi. Dřív spolu vycházeli v pohodě. Ale pak si Deidara umanul, že musí Itachiho rozproudit zpátky do života, protože v té době to byl mrzout a neuměl si užívat. Sasori mu to schválil. Nemyslel si, že to zajde tak daleko. Postupem času spolu Dei a Sasori neprohodili jedno slovo, které by nevyhecovalo hádku. A rudovláska to tak mrzelo."Sasori dana, opravdu vám to nevadí" pípnul blonďák. Sasori se pousmál.
"Proč by mi to mělo vadit? Je mi jedno, s kým trávíš čas."
Pamatoval si na to, jako by to bylo včera. Nejradši by si za to, co řekl dal přes hubu. Z myšlení ho vytrhla hádka.
"Itachi bude ležet tady." Zavrčel Deidara.
"Tseh, to určitě, aby zmrznul." Odfrkl si Sasuke.
"Co je tobě vůbec do toho?" zasyčel. Ani jeden si nevšiml, že předmět jejich hádky je pozoruje a přiblble se usmívá. Ono se moc často nestává, že váš bratr nechce, aby jste zmrzli.
"Je to můj bratr." Ušklíbl se černooký.
"Jo jasně, najednou… kam zmizelo to tvoje "Zabiju tě, Itachi." HN? Kam to zmizelo? Tak drž hubu, protože já znám Itachi o trochu víc než ty." Odsekl Dei.
"Cože prosím?" Sasukemu se na čele objevila ne moc malá žíla.
"Nechápeš? Tak já ti to řeknu jinak. Sklapni a přestaň otravovat ty fakane mrňavej." Sasuke myslel, že mu jednu vrazí, ale Naruto ho zastavil. Jen si znovu odfrkl a šel si sednout k Sasorimu.
"To jsi nemusel." Zašeptal Itachi, když si Dei vedle něho lehl.
"Um… co tím myslíš?" nechápal.
"To byla jedna z výjimečných chvílí, kdy pro mě chtěl můj milovaný bratr něco dobrého. A ty… měl by jsi se přestat hádat se Sasorim a vyříkat si to s ním." Navrhl. Dei zavrtěl hlavou.
"Nechápu ho… předtím, když jsem se ho zeptal, jestli mi s tebou pomůže, seřval a mě a řekl, že kdyby se něco stalo jemu, nechal bych ho chcípnout. Ale to není pravda." Vysvětlil. Itachi se uchechtl.
"Ale to on neví, myslím, že má pravdu… strávil jsi se mnou až příliš mnoho času."
"Odháníš mě od sebe?"
"Ne, to ne… ale… jsou tu i jiní lidé než jenom já. Vím, že jsme nejlepší přátelé… ale, co pro tebe znamená Sasori?" Deidara se zamyslel.
"Mám ho rád."
"No vidíš, tak proč se spolu hádáte kvůli blbostem?" zeptal se. Dostalo se mu akorát pokrčení rameny. "Tak v tomhle ti já už nepomůžu, na to musíš přijít sám."
Sasuke se v noci opět probudil. Podíval se na Itachiho, jestli je v pořádku. Pravidelně oddychoval, takže si zase lehl. Nemohl usnout. Najednou ho napadlo něco šíleného. Opatrně se zvedl a aby ho nikdo neslyšel přišel ke svému bratrovi. Sedl si a posléze si dal hlavu na jeho hruď.
"Sasuke?" zašeptání. Mladší Uchiha ztuhl.
"Nemůžu spát." Vysvětlil potichu. Itachi se usmál a bratra objal. Ten se na něho natiskl víc a spokojeně zavřel oči. Netrvalo dlouho, a už oba dva uchvátil spánek do ticha noci.
Tak co? Myslíte, že to pokračuje dobře?

JOOOOO. Pokračuje to skvěle!!!!