.

Říjen 2009

Smutním.....

31. října 2009 v 18:39 | Chcete vědět z čeho jsem smutná? více pod perexem
Ahoj, dost často mi tu lidé píšou něco jako: ahoj, máš super blog, koukneš na můj plsky? neber to jako reklamu.

Ajak jinak bych to měla brát? Já sama jsem toto udělala jen jednou a měla jsem z toho hrozný pocit hned po tom,co jsem to odeslala. Takže bych vás chtěla poprosit, aby jste mi komentáře tohoto typu nepsali například k povídkám, protože když mi to napíšete pod povídku a ani si jí nepřečtete, je to dost smutné. Já si na tom dávám práci a vy si to ani nepřečtete. Byla bych ráda, kdyby jste se podívali na levou stranu tohoto blogu. Je tam napsané Zpráva Autorovi. Chválím ty, kteří mi upoutávky píšou přes tuto věcičku.

Vaše Narashi-chan

PS:Nebo víte,co mě ještě dostává? Každý mi píše, jaký mám hezký blog , ale podle toho poznám, že se na něj ani nekoukly,vždyť tu mám také anketu, kde můžete hlasovat.Tímto nikoho nenutím, aby hlasoval, jenom vám říkám, co mě zaráží a z čeho jsem smutná)

Naraky

30. října 2009 v 17:26
Ahojky, teď vám sem dám něco o Naraky Makio z povídky Takový je život.
Jméno:Naraky
Příjmení:Makio
Věk:18 let
Rodina:sestra-Araky,otec-Hariki, matka-Airi, Orochimaru
Kekkei Genkai:Sheriken

Má tmavě modré vlasy a zelené oči.

Jako její sestra má ráda nakupování. Její nejoblíbenější barva je fialová.
Zapečetěné zvíře:levhartka Yamari

Představuji vám Yamaki

30. října 2009 v 17:19

Araky Makio kráčela Konohou . Po velice dlouhé misi se vrací domů.
Kdybys jen viděla, jak se tvářili ostatní, když jsem jim řekla, že žiješ uvnitř mě! Super.
Asi o tom nevíš, ale dokážu vidět tvýma očima od doby, co jsem se probudila.
Už jsme doma.
Řekneš jim to?
Ano.
Araky vstoupila do velkého domu, který stál odlehlý na konci Listové.
"Mami! Tatí! Jsem doma," zvolala a hodila batoh na zem. Z kuchyně se okamžitě přivalila její matka Airi.
"Zlatíčko moje, bály jsme se o tebe," řekla jí a okamžitě ji objala. Poté se Araky objala i s otcem a starší sestrou Naraky. Všichni šli společně do kuchyně a Araky jim vyprávěla, co se stalo.
"A schytal to od tebe?"zeptala se Naraky. Ovšem Araky neodpověděla.
"Araky, jsi tam?"zeptala se znovu. Takhle se jí ptala asi ještě pětkrát, než Araky vyskočila ze židle, která následně spadla a pak Araky vykřikla: "Už toho nech, Yamaki, mam tě plný zuby" a poté bouchla pěstí do stolu. Ostatní členové klanu se na sebe podívali a otec se usmál. "Araky, neříkej, že už si se se svou levhartkou spojila."
"Ano, ale někdy mi leze pěkně na nervy," odsekla.
"Araky, já má v sobě také levhartu, je to sestra Yamaki a jmenuje Yamari," vykřikla nadšeně její sestra.
"Naučíš mě jí vyvolat," zeptala se
"Jasně, zítra můžeme začít s tréninkem," řekla opět nadšeně Naraky. Takhle debatovali o různých věcích ještě hodinu a potom šla Araky do svého pokoje, unaveně se sesunula na postel a během chvíle usnula. Ráno se probudila v deset hodin.
" To už je tolik, měla jsem mít trénink s týmem," vykřikla zděšeně a okamžitě si šla vyčistit zuby a poté na sebe naházela oblečení, vzala si pár kunaiů a shurikenů a pak už si jen rozčesala vlasy. Dneska si culíky neudělala, nestihla by to. Seběhla dolů po schodech, dala malou pusu matce na tvář, sebrala jablko a vylítla z domu jako řízená střela, nad čímž její máma jen zavrtěla hlavou. Na určené místo dorazila těsně před tím, něž její sensei.
"Promiňte, zaspala jsem," omlouvala se, ale nikdo jí na to nic neřekl.
"Takže, dáme si rozcvičení a poté pár zápasů ne?" řekl Kakashi a ostatní až na Sasukeho nadšeně přikyvovali. Když se genini rozcvičovali, Kakashi přemýšlel, kdo s kým bude bojovat.
Dřív bych řekl, že bude bojovat Araky se Sakurou a Sasuke s Narutem. Když jsem ale viděl, jak je Araky schopná, zkusím, jak si spolu poradí zástupce dvou slavných klanů Makio a Uchiha.
"No tak děcka, přejdeme na boj," řekl a Naruto vyhlašoval Uchihovi válku a říkal, že jestli bude s ním, neprohraje.
"Takže vám řeknu, kdo s kým bude bojovat, ehm: Naruto a Sakura, Araky a Sasuke," řekl.
Narutovi se hned nelíbilo, že musí bojovat s holkou, ale Sasuke byl očividně šťastný, že nemusí být s Narutem. Řeklo se, že první boj bude Sasuke a Araky. Oba dva se proti sobě rozběhli a bylo vidět, že to chtějí mít co nejdříve za sebou. Byli vyrovnaní a oba zadýchaní.
Nemá to cenu, musím to použít, řekla si Araky.
Tak tohle čekat nebude, řekl si Sasuke. Ve stejnou dobu Araky vykřikla Sheriken a Sasuke zas Sharingan.
Teď budu moci odhadnout její pohyby. Řekl si Sasuke, ale to se spletl. Araky teď byla mnohem rychlejší a také předvídala jeho pohyby. Nakonec to dopadlo tak, že oba dva skončili na zemi udýchaní a Kakashi oznámil nerozhodný stav. U Sakury a Naruta to bylo stejně, až na to že oba byli totálně mimo. Skončili ve čtyři hodiny odpoledně a Araky spěchala domů, aby se teď mohla učit to, co ji bude bavit ještě víc. Doletěla domů, hodila věci do kouta a vrazila do pokoje své sestry a hlasitým: "Můžeme začít?" Obě sestry se měly moc rády. Araky se narodila v době, kdy bylo Naraky pět let. Naraky se o ní starala, přebalovala ji a hlídala, když rodiče nebyli doma. To právě ona i vysvětlovala svět ninjů a naučila jí první jutsu.
Když došli na zahradu, Naraky rozvinula na zemi svitek. Byli na něm podpisy všech členů, kteří se narodili v klanu Makio.
"Ty podpisy patří všem, co mají v sobě zapečetěné zvíře, je starý tak dávno, jako náš klan a vztahuje se pouze na náš klan. Máš tu podpis našeho otce a dědečka a jeho otce a tak dále. Jak vidíš poslední podpis, je můj. Teď tu bude i ten tvůj. Náš otec má v sobě zapečetěného hada, říkal, že kdyby měl syna, také by mu dal hada. Když se podepíšeš, budeš moci Yamaki vyvolávat, koukej, předvedu ti to," vysvětlila Naraky a pak vykřikla: " Svolávací jutsu." Objevil se oblak kouře a Naraky už nestála na zemi, nýbrž na levhartce velké jako dvoupatrový dům.
"Araky, tohle je Yamari, Yamari, toto je má sestra Araky," představila je starší modrovláska.
"Velice mě těší," řekla Yamari vlídným hlasem, což Araky překvapilo.
"Mě také, Naraky , jak to že je tak veliká?" řekla levhartce a optala se sestry.
"Jelikož, je mi už osmnáct, jsem plnoletá a dospělá a proto je dospělá i Yamari, je to konečná velikost levhartů," odpověděla a usmála se. "Ale musíš něco vědět, pro první přivolání musíš zaktivovat Sheriken, jakmile se ti zvíře přivolá, tvůj Sheriken začne nabírat vedlejší účinky, jako je bělení kůže, a prodloužení očí, ale jakmile ho deaktivuješ, máš zas vše v pořádku, a plusy jsou, že třeba když máš levharta, můžeš automaticky použít její drápy, které se ti vyvinou z nehtů, aniž bys ji vyvolala. Teď se kousni do prstu a podepiš se na svitek, a vedle svého jména napiš jméno Yamaki," vysvětlovala dál Nar., Když to Araky udělala, sestra jí ukázala několik ručních znamení a pak řekla, že se musí kousnout do palce a položit ruku na zem. Přesně to Ar udělala a vykřikla: "Svolávací jutsu".
Co se to děje? AAAA pomoc!!! Řvala Yamaki když zjistila, že jí něco vytahuje ze svého pelíšku v Arakyně těle. Když se dostala na světlo, oslepilo ji.
"No páni," žasla Ar, když uviděla Yamaki a přesně to dělala i levhartka. Yam sice nebila velká jako Yamari, sahala ji sotva do třetiny jejího těla, byla ale větší než sama Araky. Ta ale najednou ucítila, že se jí oči nějak divně protahují, a ani její barva pleti není tak snědá, jaká byla dřív.
Vedlejší účinky, řekla si a deaktivovala Sheriken.
Yamaky přistoupila k Ar a řekla "Ahoj maličká, konečně tě poznávám," řekla. Celý den, si potom povídali o všem, co zažili, a pak se Yam ještě přivítala se sestrou a viděla Arakynu sestru a její rodiče. Nakonec se Yam musela vrátit zpátky, protože Araky už nezbyla žádná chakra.
Tady je to stejně nejlepší, oznámila, zívla a usnula. Araky se jen usmála a těšila se, až to všechno zítra bude vyprávět ostatním, a ukáže ji svou kamarádku.


Druhý den ráno, měla Araky štěstí, nezaspala. Proto se mohla řádně umýt a vlasy si konečně dala do dvou culíků. Sešla po schodech do kuchyně a přivítala se s matkou a otcem. Sestra však už doma nebila, šla ráno do práce. Naraky byla jounin, a když měla volno, pracovala na veterině s Kibovou sestrou.
"Tatí, v kolika Nar zvládla Svolávací jutsu," vyzvídala.
"Přesně v tolika letech, jako ty, milá dcero," odpověděl. Araky se řádně nasnídala, ne jako včera a vyrazila na cestu. Šla kolem Ichiraku Ramen a viděla, že tam nesedí nikdo jiný, než vysavač ramenu Naruto s Irukou -senseiem. Automaticky odhrnula závěs a sedla si na poslední volné místo.
"Dobré ráno, Iruko-sensei, ahoj Naruto," pozdravila. Narutovi vyselo od pusy několik nudlí a zahuhňal také něco ve smyslu dobrého rána.
"Ahoj, Araky, jak se máš?" pozdravil a ptal se Iruka.
"Skvěle, a co vy?" odpověděla.
"Ále znáš to, líbí se ti, do jakého týmu jsem tě zařadil?"
"Ano, je s nimi sranda, ale teď už musíme jít, nashledanou," pozdravila a táhla za sebou Naruta, který nebýt ji by začal jíst pátou misku ramenu.
"Taky jsi mě mohla nechat to dojíst," řekl mrzutě.
"Neboj, musím tobě a ostatním něco ukázat, stojí to za to, věř mi, ale teď už pojď," řekla a oba vyrazili. Když přišli na místo, bylo všechno jako vždy. První tam byli Sakura a Sasuke, ale nemluvili spolu a Kakashi-sensei tam ještě nedorazil. Všichni se pozdravili a vyčkávali, že dorazí jejich oblíbený sensei. Dorazil zhruba za patnáct minut a hned spustil.
"Ahoj, dneska začneme tím, že..." nedořekl, protože ho Araky přerušila.
"Dneska začneme tím, že vám něco ukážu, řekla a poodstoupila." Ostatní se na ní zvědavě koukali. Potichoučku zvolala Sheriken a otevřela oči. Udělala pár ručních znamení (nikdo kromě Kakashiho neměl tušáka o co jde) kousla se do prstu, prudce dala dlaň k zemi a zvolala: "SVOLÁVACÍ JUTSU." Všichni se koukali, co se bude dít. Všude byl zatím jen oblak kouře, ale když se začínal protrhávat, všichni zaraženě koukali. Před nimi stála asi čtyřmetrová levhartka.
"Představuji vám Yamaki," řekla s úsměvem na rtech Ar.


Takhle vypadá Yamaki, když použije svoje zmenšovací jutsu.


Nelítostný boj a návrat domů

30. října 2009 v 17:18

Když Araky vyvedli ven z budovy, zjistila, že není ráno, nýbrž asi tak čtyři, takže byla ještě noc. Dovedli ji na menší mýtinu mezi stromy, asi tak dvacet metů od střediska.
Co sakra mají v plánu? Zeptala se dívka Yamaki.
Co já vím? Ale bude to nebezpečné, to mi věř. Proč by ti jinak dávali jídlo a pití? Asi si to s tebou ten vůl chce vyříkat jako rovný s rovným.
Jo, ale to by mi muselo bejt sto padesát jako tomu žraločímu dědkovi a mít tak desetinásobnou chakru! Řekla už celkem nervózně Araky.
No, ale máš mě a já mám teď tý chakry poměrně dost, na něj to ovšem nestačí, to máš pravdu, zeptej se ho, o co mu jde.
To už vím dávno, o co mu jde, přece o tajemství našeho klanu, ani já sama ho nevím.
To ti to pořád ještě nedošlo? Ach jo. Takže, do každého člena klanu zapečetí zvíře, je to tak jednoduché, proto má náš klan takovou moc, už chápeš, Araky?
Jo, jasně! Přikývla a zrušila spojení. Kisame se bavil se svými sluhy, kteří poté odběhli a nechali je samotné.
"Takže, co to tady na mě sakra hraješ, ty slizoune!?" zeptala se ho modrovláska a upravila si své vlasy. Momentálně měla větší ego než Sasuke kdy dokáže.
"Nedochází ti to? My dva zde spolu budeme bojovat, vím, že když tě budu mlátit jen tak, nic mi neřekneš, takhle to bude účinnější." Odpověděl. Teď měla zase menší ego než Hianta, takže v mínusu.
To nedopadne dobře. Neodpustila si poznámku Yamaki.
To bude v pohodě, až tě budu potřebovat, tak se stáhni, ať se neprozradíš, potom tě zavolam.
Jak chceš, ale až budeš na pokraji smrti tak ...
Stáhni se nebo to doopravdy pozná!
No jo.
"Můžeme začít? Dávám ti první rámu," řekla a zašklebil se.
"To je dobrý, nepotřebuju ji" odpověděla a postavila se naproti němu. Takhle tam stáli ještě asi deset minut a čekali, že zaútočí ten druhý, ale Kisamemu za chvíli došla trpělivost.
"Jak chceš, měla jsi šanci," řekl, a poté zakřičel: "VODNÍ STYL: TECHNIKA ŽRALOČÍ STŘELY!". Najednou začal ze země čerpat vodu, která se přeměnila na tvar žraloka, který zaútočil na Araky.
"Cože?"vydala ze sebe těsně před tím, než ji pohltil žralok. Nevěděla, co má dělat, topila se a kyslík jí pomalu docházel.
Použij ohnivý styl! Zakřičela na ni zevnitř Yamaki.
No ano! Řekla si pro sebe a pak ze všech sil do vody zakřičela: "OHNIVÝ STYL:TECHNIKA VELKÉ OHNIVÉ KOULE!". Zezačátku se nic nedělo, ale po chvíli jí z úst začala proudit žhavá koule ohně, která postupně odpařila vodu a ona se s dopadem na zem snažila dostat do plic vzduch. Toho využil Kisame a zaútočil na ni Samehadou. Araky ho však postřehla, uskočila a tak Kisame zasekl meč do země.
"Ty malá..." nestačil doříct, protože na něj Araky zaútočila. Použila Taijutsu, i když věděla, že jí moc nejde, uměla alespoň několik jednoduchých útoků.
"KONOHA SENPU," zakřičel, už byla skoro u Kisameho hlavy, on ji ale chytil za kotník a mrštil jí o strom, který se krátce na to zřítil k zemi.
Proradné, to bych od něho nečekala, schytala to maličká. Okomentovala její chybu Yamaki.
Přestaň si stěžovat, radši mi řekni, kolik mi zbývá chakry. Řekla jí naštvaně
Se nezblázni, ale, máš asi ještě třičtvrtě toho, co jsi měla, moc si toho neudělala, jen ses dokázala osvobodit z vodní pasti, ale jen díky mé pomoci. Oznámila jí stroze
"Co tam děláš? Povídáš si se svým vnitřním duchem?" zařval Kisame a vykouzlil úsměv.
Jdi na něj, Araky, nejsem žádnej duch!
Jasně, Yamaki!
Kisame se pořád ještě šklebil, ale najednou mu Araky zmizela z dohledu, a on se propadl do země. Araky se zasmála, ale najednou viděla jak se Kisame rozpouští.
Vodní klon?
Už podruhé udělal něco chytrého.
Ale teď to tak lehké mít nebude.
Kisame se najednou objevil těsně za Araky a rozsekl jí vejpůl Samehadou. Najednou se ozvalo "PUF" a místo v Araky byl meč v kládě. Výměna...teď to bude těžší. Myslel si.
"OHNIVÝ STYL:TECHNIKA OHNIVÝCH KOULÍ" ozvalo se za ním a on jen tak, tak stačil uniknout ohnivým koulím, které mířily přímo na něj.
"Itachi nebude rád, že umíš jutsu jeho klanu," zařval na ni.
"Jestli je Uchiha rád, nebo ne, je mi úplně jedno," odpověděla a usmála se jako andílek, náhle však zmizela a nakopla ho zezadu. Hoshikagi však udělal elegantní přemet a postavil se na nohy.
"Teď si s tebou přestávám hrát: VODNÍ STYL:VODNÍ VLNOVÝBUCH!" Najednou se ze země začalo drát stále víc a víc vody.
Sakra, tahle mýtina musí být propojená s vodou!
Jak to myslíš?
Není to jasné? Pod námi je buď jezero, nebo podzemní řeka, dopadne to špatně. Můžeš jen doufat, že voda pod námi není moc rozšířená.
Asi jo. Stihla Araky odpovědět své levhartce, než jí zasáhl obrovský masív vody.
"Tomu říkám show," zakořenil se Kisame. S Araky si voda házela jako s pingpongovým míčkem ještě asi minutu, než se zvedla. Poté začala hbitě přeskakovat z vlny na vlnu. Objevila se za Kisamem a pronesla: " VĚTRNÝ STYL:TECHNIKA SÍNOVÝCH KUNAIŮ!" Poté po něm vymrštila několik kunaiů, které byli naplněny větrnou chakrou. Těsně před ním, se zastavili a začali kroužit kolem něj. Poté se do něj zapíchli, a následovala další sprcha kunaiů.
Jupí, ta technika zabrala!
Jo, je docela působivá.
Měla by být, vymýšlela jsem ji skoro dva měsíce, ale pomáhala mi Naraky.
Tuším, že je to tvá starší sestra.
Ano.
Obě si už mysleli, že mají vyhráno, když najednou žralok s hlasitým "PUF"zmizel a na Araky se valil další masív vody.

"To je divný, Kakashi-sensei proč je tady všude mokro?" zeptal se Naruto.
"Ano, je to divné," odpověděl. Najednou začali stromy řídnout, a oni uviděli, že pár metrů před nimi bojuje Araky s členem Akatsuky. Všichni se rozběhli a dorazili ve chvíli, kdy Araky pohltila hora vody.
"Tak co holka? Máš už dost?" zařval Hoshikagi, ale najednou ucítil na své krku ostří.
"Nejsi ty Hatake Kakashi?" zeptal se muže, který byl těsně za ním a ohrožoval jeho život kunaie. Araky se zrovna zvedala, když ji popadl jeden člen ANBU a postavil dál od bitevního pole. Hned na to se rozhlédla kolem sebe, a uviděla dva členy jednotky ANBU, Naruta, Sasukeho a Sakuru. Sakura se k ní vrhla se slzami v očích a říkala jí, ať jim tohle už nedělá, jak moc se o ní bály a že si má dávat větší pozor. Poté se objala ještě s Narutem a pozdravila se Sasukem. Nakonec tam dorazil Kakashi a řekl, že onen prevít, jenž ji unesl, zmizel, a že už ji nebude dělat potíže. Všichni pak společně vyrazili do Tazunova domu. Ten večer ještě vyrazili oba dva ANBU. Araky poté vyprávěla o tom, jak s ní Kisame zacházel, jak se snažila dostat z lesa zavaleného genjutsem, při čemž Sasuke viditelně zbystřil, a o tom, jak najednou v hlavě ucítila hlas levhartky, která je v ní už od malička zapečetěná. Vyprávěla až dlouho do noci. Druhý den šli všichni na most, kde se objevil Zabuza a Haku. Naruto tam objevil zvláštní sílu, které nerozuměl, a Sasukého málem klepla pepka z Haka, který po něm házel jehly. Vše skončilo úmrtím Haka a Zabuzy . Tým sedm se druhý den časně ráno vydal na cestu, a do Konohy dorazili všichni zdraví. Když se poté večer sešli, Kakashi jim řekl, že půjdou na chuninskou zkoušku, pak všichni vyrazili do svých domovů.

Skoro u cíle

30. října 2009 v 17:16
Mladý Uchiha skákal se stromu na strom. Tam a zpět. Docela se mu dařilo nešlapat na drátky, které způsobují výbuchy. Vlastně uhýbal i před samotnými výbuchy.
Ty výbuchy... určitě je nezpůsobujeme jenom já a Naruto. Je tu někdo další. Řekl si v duchu a zahlédl letící kunai, který měl předem určený směr. A to byla jeho hruď. Jen tak tak ho Sasuke stačil zachytit, když mu podjeli nohy a on se řítil k zemi, avšak blonďák ho stačil zachytit a skočil s ním na další větev. Nevšiml si bohužel tenkého drátku a tím odstartoval další řadu výbuchů.
"Naruto..." chtěl ho zpražit Uchiha, v tom se za nimi ozval další výbuch a oba se řítili k zemi.
Naruto už si v duchu přeříkával závět, když v tom ho někdo chytl a postavil na zem. Byl to maskovaný ninja ANBU. Když se rozhlédl, spatřil i Sasukeho, který to také přežil. Pak se ovšem ozval hysterický hlas Sakury.
"Kde jste byli?" zařvala Sakura a dala mu pěstí, později oba ninji objala se slovy: "Měli jsme o vás strach". Teď ovšem přišel na řadu Kakashi.
"Čí z vás to byl nápad? He?" zeptal se dost mrzutě jejich sensei. Sasuke to už už chtěl cele svést na Naruta, když v tom se blonďáček ozval.
"Promiňte, Kakashi -sensei, byla to moje vina. Chtěl jsem zdrhnout za Araky a pomoct jí, ale Sasuke mě dohnal a chtěl mě zastavit, a pak t tu začalo bouchat." Oznámil trochu upraveně Naruto. Kakashi se zamyslel. ,Jak jsem mohla být tak naivní a myslet si, že to způsobil Sasuke...' Ale dál se o to nezajímal.
"Měli bychom za Araky vyrazit dříve, než bude pozdě," řekl.
Sasuke se ještě zastavil u Naruta a potichu se zeptal: "Proč jsi to udělal"?
"Jsme přátelé, ty bys to taky udělal," řekl a poodešel stranou.
"Tak to silně pochybuju," řekl si a vyrazil.
Ona tajemná postava běžela opatrně za nimi.

,Ach jo , ach jo, ta holka to nezvládá...sakra, sakra, sakra...' mluvila Yamaki a mlátila hlavou o něco, co připomínalo zeď v jejím"pelíšku" uvnitř Araky.
"Tak co? Bude to?" zaburácel Kisame a vrazil Araky další facku.
"Ni...nikd...y mě ...ne...donutíš...něco...proz...radit," koktala zmateně Araky. Zvenku do ní mlátil tenhle imbecil a zevnitř si pořád stěžovala, že to nezvládá.
Taky by sis nemusela pořád stěžovat a dát mi trochu chakry, spražila Araky Yamaki.
Já nejsem tvůj zásobovač, bohužel, teď už ti nejsem schopná pomoci, sotva tě udržím při životě, teď nám pomůže opravdu jen náhoda, vysvětlovala Yamaki.
Araky to už pomalu vzdávala, když v tom do ní Hoshikage přestal mlátit.
"Pro teď ti to stačí, zítra budeme pokračovat, řekl nasupeně a odešel.
Sláva, ten idiot odešel, teď máme obě příležitost načerpat do zítřka energii a chakru.
Pokud mi samozřejmě přinesou jídlo a vodu, jinak se nevzpamatuji a bude konec Araky Makio, protože takovýhle nářez, zítra určitě nevydržím.
Zanedlouho jí přinesli večeři, nebyla nic moc, byl to je chleba, jablko a voda, ale hlad tím zahnala, a načerpala energii.
Teď už se jen pořádně vyspat, a bude vše v pohodě, třeba budu zítra schopná boje.
To velice pochybuju, ale to neřeš, hlavně s ním zítra setmíš bojovat, a už vůbec používat Sheriken.
Neboj, zkusím ho omráčit. Slibuju, že doma budu týden spát a víc cvičit. Jsem unavená, dobrou, Yamaki.
Dobrou, ty malá bojovnice.

"Kam teď?" zeptal se Naruto.
"Hmmm...přemýšlel Kakashi, "Uvolnit!" zařval a rázem se zrušilo genjutsu. Přesně to samé udělali ostatní, tedy, až na Naruta, ten to pochopitelně neuměl.
"Naruto, musíš se naučit rušit a rozpoznat genjutsu, nebudu to za tebe dělat pořád já," promluvila Sakura.
"Ano, Sakuro-chan," řekl blonďák.
"Víte, kudy máme jít, Kakashi?" zeptal se ANBU.
"Ano, myslím, že ano. Zeptal jsem se občana, kterého jsem potkal v lese při pauze, který říkal, že viděl někoho, kdo utíkal s mladou dívkou na zádech, ale prý nevypadal jako člověk, spíš jako žralok. Mám se vydat na sever, narazíme tam na nějaké opuštěné středisko, mohla by být právě tam," vysvětlil.
"Nemáte ponětí, jak by to mohlo být daleko?" vyptával se dál ANBU
"Náhodou mám, teď je večer, přesněji noc a já jsem s ním mluvil asi v osm hodin. Říkal, že je to prý tak padesát mil, od té doby jsme urazili tak třicet pět, takže větší část máme za sebou. Mohli bychom tam být tak za tři hodiny," vysvětloval dále Hatake.
ANBU už se dále na nic neptal, věděl vše, co potřeboval a vše vysvětlil svému druhovi, který udělal pár pečetí a vytvořil postavičku ptáka, který rázem ožil, a vydal se na cestu.
"Kakashi, jsme zvěda, aby se koukl po tom středisku," oznámil a Kakashi kývl, pak každý z nich pokračovali v tichosti.

"Můžu za to já, kdybych na ní dával pozor tak..." začal Naruto ale Sakura ho přerušila.
"Naruto, nemůžeš za to, ani já, nebo Sasuke, prostě ji unesli," snažila se ho utěšit Sakura.
"Ale Sakuro-chan, já viděl, jak k hladině stoupají bublinky, když byla Araky neviditelná"přiznal se.
"Cože?"zeptala se mírně, ale vnitřní Sakura teda klidná nebyla.
Co si myslí? To je opravdu tak blbej, no jo, co se dá dělat, je to prostě Naruto.
"To bude v pohodě, Naruto, všechno se obrátí v dobré, takovéhle věci se stávají, je to přeci život shinobi," dořekla a usmála se.
"Sakura má pravdo, Naruto, nesmíme se zbytečně stresovat, všechno dopadne dobře," dodal Sasuke. Sakura se na něj vděčně usmála, on se však otočil a pokračoval v cestě.

"AAAAAAAAAAW...krásně jsem se vyspala," řekla Araky, když otevřela oči, byla však v místnosti, kde včera zažila takovou bolest.
Já se taky vyspala dobře, ale budím tě tu už celou hodinu, přinesli ti sem jídlo, asi vědí, že když s tebou budou zacházet špatně, nic jim neřekneš, mimochodem, taky jsem se dobře vyspala, oznámila Yamaki.
Tak co myslíš, máme hodně chakry?
Ano, ale je škoda, že mě nemůžeš lépe použít, kdyby ses přeměnila, nebo mě vyvolala, měla bys výhodu.
No jo, alespoň mi můžeš dát dostatek chakry, když mi dojde.
Včera jsem ti říkala, že nejsem tvoje zásobárna, taky nejsem nevyčerpatelná, jsem ještě mládě, když žiju v tobě, život se mi počítá tak jako lidem, takže bych byla jako člověk pubertální mládě, řekla a ušklíbla se, to Araky ale nemohla vidět.
Půjdu se najíst, abychom měli dostatek energie a chakra se nám zvýšila...přepínám a konec, řekla Araky jako do vysílačky.
Ona si ze mě bude dělat srandu? Pronesla jízlivě Yamaki, ale to už ji Araky nemohla slyšet, protože se právě začala ládovat snídaní. Po čtvrt hodině se otevřely dveře, kde opět stál Kisame Hoshikagi.
"Doufám, že ses dobře vyspala a vidím, že talíř s jídlem je také prázdný, budeš to potřebovat" řekl a kývl na dva své sluhy, kteří vyvedli Araky ven z jakéhosi střediska.

"Kakashi, našli jsme to středisko, za chvíli bychom tam měli být," oznámil ANBU.
"Paráda," odpověděl Kakashi.



Vratká půda pod nohama

30. října 2009 v 17:14
Miluji tě, Sakuro," říká Sasuke a líbá ji na rty.

"Taky tě miluji, Sasuke," a opětuje jeho polibek.

"Sakuro, Sakuro, Sakuro!" řve na ní Sasuke.

"Sakuro, prober se konečně," říká.

"Cože?" zeptá se ho. V tu chvíli její krásný sen končí a ona se probouzí. Místo Sasukeho, vidí svého senseie, jak s ní třese.

"Sakuro, rychle se obleč, Sasuke a Naruto zmizeli!" řekl s nervozitou Kakashi.

"Cože?" řekne ale dál se na nic neptá. Za pět minut už stojí u dveřích Tazunova domu a je připravená vyrazit. Když dorazí Kakashi (kupodivu včas), chce se ho na vše zeptat, on ji však umlčí mávnutím ruky.

"Museli zmizet v noci, já… já jsem si jich nevšiml, měl jsem na ně dávat větší pozor," obviňoval se Kakashi.

"Ale sensei, vy za nic nemůžete, nemohl jste to vědět," uklidňuje ho růžovláska.



Ne, já jsem to vědět mohl. Hned od té chvíle, co Sasuke byl u našeho rozhovoru. Ale že s ním zmizí i Naruto… teď šli jen po Araky, ale jestli zjistí, že je tu i Naruto, mohlo by to mít pro Konohu špatné následky.

"Kakashi-sensei?" zeptá se Sakura když vidí, že ji nevnímá.

"Ano? Promiň, zamyslel jsem se," odpoví a lehounce sebou trhne.

"Říkala jsem, jestli už nechcete vyrazit," zeptá se ho znovu.

"Ano, jistě, tak jdeme," odsouhlasil Hatake a spolu se Zakutou a dvěma ANBU vyrazil na cestu.







"Naruto přidej!" řve na blonďáka Uchiha.

"Vždyť už jdu," odpoví a něco si zavrčí.

Letíme tímto blbym lesem už celou noc a jemu se ještě nelíbí, jak s ním udržuju tempo. Svatá Araky, s ní je alespoň sranda, říká si Naruto. Ovšem jen do chvíle, než šlápne na větev, která pod ním exploduje a on se řítí k zemi.

"ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ," řve, ale jen chvíli. Všimne si totiž, že už nepadá, ale že ho drží Sasuke.

"Ty jsi fakt ubožák," pronese jen tak ledově Uchiha a začne se i s Narutem vytahovat na strom.

"Musel tam být výbušný lístek," pronese po chvíli a pak dodal: "Ničeho se nedotýkej a nikam nešlapej, Naruto."

"No jo, nejsem přeci blbej," zasyčí, ale když udělá první krok, začne všechno kolem explodovat.

"NARUTO…!" začne mu vyčítat Uchiha, když v tom za ním vybouchl další výbušný lístek. Při pádu se však stačil zachytit za větev, takže nespadl. Když tam tak vysel, všimnul si, že výbušné lístky jsou napojené na tenké drátky, které na světle nejsou vidět. A jeden z nich byl zrovna u Narutovi pravé nohy.

"Naruto, zůstaň na místě, máš u pravé nohy drátek, který aktivuje další výbušné lístky, tak se nehýbej!" zařval na něj. Naruto stál jako socha. Nestál ani ještě zrovna minutu, když se začal šíleně potit. Už to nemohl vydržet a musel udělat první krok. Sasuke už si představoval andělíčky a loučil se, se životem. Nejvíc ze všeho čekal na to osudné "BUM….ŘACH!" to se ale nestalo.

"Naruto, zůstaň v této poloze," zařval s úlevou, že ještě neprdí do kytek.

Naruto však dostával křeč do nohy. Jen klid, dýchej, nádech a výdech. Po chvíli se uklidnil. No,alespoň nemusím stát jako solnej sloup v tý blbý poloze jako před chvílí.

Postava, která je z dálky pozorovala, se očividně dobře bavila. To by určitě jinak neházela na hlavní drát kunai.











Byla noc. Tedy, alespoň to tak vypadalo.

Nejspíš jsem zavřená v nějaké hale, nebo tak nějak. Jedno vím jistě. Ten, kdo mě sem uvěznil, jsou Akatsuki. Bože, jak já je nenávidím. A vím jistě ještě jednu věc. Příšerně mě bolí hlava. Aůůůůůůů.

Konečně ses dostala až ke mně, Araky.

Kdo jsi?

Kdo jsem? Araky? ... není to jednoduché? … žiju v tobě už odmalička a ty nevíš, kdo jsem?

Jsi v mé hlavě? Slyším tvé myšlenky.

No tak, Araky, jsem přece Yamaki, tvoje levhartka, zapečetěná v tvém nitru.

A proč, co s tebou jako budu dělat.

No, můžeš se mnou bojovat tak, že uděláš speciální jutsu a změníš se na levhartočlověka, a nebo mě zavoláš pomocí svolávacího jutsu, které umí jen někdo. Třeba nějaký legendární Sanin.

Legendární Sanin, o nich jsem slyšela.

Nebo ti mohu půjčit chakru. Mám totiž stejnou barvu, jako nějaký ocasý démon.

Ocasý démon? Co je to?

To ti řeknu jindy, měla bych ti dát trochu chakry, abys nezkolabovala.

To jo, Akatsuki mě trochu zmlátili.

Trochu?

Tak trochu hodně?

Přidej.

Přiznávám, zmlátili mě hodně.

Tak, abys šla, Araky.

Vyháníš mě z mého těla? řekla a zasmála se

Ne, někdo sem jde. Dám ti energii na probuzení, ale teď už jdi.

Hai, zatím, Yamaki.

Zatím.

Domluvili a do Araky vjel nový, ale čistý proud energie. V tu chvíli se probrala a ještě v duchu stačila poděkovat Yamaki dřív, než se otevřeli dveře, a v nich stál Kisame Hoshikagi.







"WWWRRRZZZ," ozvalo se v dáli.

"Kakashi-sensei, co to bylo?" zeptala se zděšeně Sakura. Snad je Sasuke v pořádku, dodala v duchu.

Kakashi si sundal masku s páskou značky skryté Listové, kde se mu ukrývalo jeho druhé oko. Kupodivu v něm měl Sharingan. Kekkei Genkai, které se dědí z generace na generaci v klanu Uchiha. Podíval se svým Sharinganem po okolí. A přece. Asi kilometr od nich, stáli dva chlapci, kteří se nehýbali, naopak, něco kolem nich vybuchovalo. Výbušné lístky. Normálním Sharinganem, by do dálky neviděl. On však má svůj vlastní, jinak trénovaný Sharingan.

"Je to zlé, Sakuro, doufám, že dorazíme včas," řekl.
Autorovy poznámky na konec:
Tak pište, prosím, co nejvíce komentářů... já na oplátku budu psát co nejvíce kapitol...


8-pronásledovatelé

30. října 2009 v 17:11

Plakal. Plakal ale najednou............
"Do prdele ta malá zas..... holka mě převezla!" zařval na celé kolo a mrštil náhradou za Samehadu, o které si myslel, že je pravá.
"Tohle až se dozví šéf.........člen s největší chajdou z bandy udělal takovýmhle trapas!" řval pořád dokola. "Ale tohle ti nedaruju, holčičko, teď už ti nic nepomůže, ostatně, bylo chytré říct Uchihovi, ať na tento les uvalí genjutsu," řekla, naposledy se zasmál, a vyrazil směrem za nešťastnicí.

"Neříkejte, že jsem se ztratila," mumlala si sama pro sebe Araky.Není divu, je sama neznámém lese a v cizí zemi.A ještě ke všemu se ztratila. "Ale počkat............není tohle genjutsu?"
"Že jsem na to nepřišla dřív, jsem úplně blbá, jsem jak ta bloncka Ino na co myslím? Jsem úplně vypatlaná, celou dobu myslím na Naruta, jak má krásné oči a ani si nevšimnu, že se topím v genjutsu, to určitě ten zatracený Uchiha! Uvalil na tenhle blbej zapovězenej les genjutsu a já si toho nevšimnu. Je ještě horší než ten jeho stupidní bratříček. Docela se těším až ho Sasan zabije. Ale že sem nedávala pozor a myslela na Naruta, jak má hezké oči, a ty vlasy, a ten jeho úsměv.........NA CO TO ZASE MYSLÍM???!???!!!!! Jen se uklidni a dýchej. Tak, jsem v pohodě. Ale ten stupidní Kisame může už být blízko.......bůhví jak dlouho tu bloudím."
Měla pravdu . Doléhaly k ní dost znepokojivé zvuky.
"Sheriken," zařvala. Sice její Kekkei genkai není tak rozvinuté, ale alespoň vidí kilometr daleko. A přece. Půl kilometru od ní zahlédla běžet žraločího muže a neměl moc dobrou náladu.
"Ani se mu nedivím, nějaká pubertální holka udělá stínový klon jeho blbého meče a on na tu blbost naletí......je to pako...." řekne s úsměvem. To už na ní ale Kisame začne ječet.
"Ty blbej fracku, co si to dovoluješ, tady nemáš šanci, je to tu zavalený genjutsem," zařval na ní.
"Tak přece," řekla si, ale dala se do beznadějného běhu. Nemělo to cenu. Po pár metrech jí dopadla ruka na rameno a strhla jí k zemi. Poslední co si pamatovala bylo jen, že letí z větve k země. Poté ztratila vědomí.

"Klap klap klap," někdo zaklepal na dveře Tazunova domu. "Dále," ozvalo se.
"Už vás čekáme, kde jste tak dlouho?" řekl neklidně teď už uzdravený Kakashi.
"Dostali jsme hlášení teprve před pěti dny," odpověděl ninja ANBU. "Můžete nám říci podrobnosti, Hatake Kakashi?"
"Ano, rád. Asi před týdnem jsme se měli nalodit na loďku, která nás měla převést do Skryté Mlžné, ale nevešli jsme se tam. Protože já jsem moc velký, nemohl jsem riskovat, že mě někdo uvidí při chůzi po hladině. A nejlépe z ostatních to šlo Araky Makio. Protože ona umí zneviditelňovací jutsu, zneviditelnila se, aby nepřilákala pozornost. A protože byla neviditelná, nikdo si nevšiml, že zmizela. Teprve po dvou dnech mě na to Sakura upozornila. Ptal jsem se po vesnici a zjistil jsem, že převozce, který nás převážel, zahlédl ve vesnici muže, který byl kdysi jejím občanem. Jmenuje se Kisame Hoshikagi a je jeden ze sedmi Mlžných šermířů. A také jako oni má žraločí rysy. Byl zde spatřen i s jiným mužem, který je nejspíše ze Skryté Listové. Popisoval ho jako muže s dlouhými vlasy a rudě žhnoucími oči," vysvětlil vše, co zjistil Kakashi.
"Zajímavé, myslíte, že to mohl být Ita..." nedořekl to, protože ho zastavil Kakashi a nenápadně kývl směrem k Sasukemu, který je celou tu dobu bedlivě poslouchal.
"Ano, je to možné," řekl.
"Tak to tedy hned zítra jí vyrazíme hledat," řekl ANBU.

Co to mělo znamenat? myslí si Sasuke. Prý byl vidět s mužem z Listové s dlouhými vlasy a rudě žhnoucíma očima. Není pochyb, je to on. Musí být. Je to moje šance.
Opatrně se kouknul, jestli ostatní spí a vyskočil z okna. Ani si nevšiml, že se za ním žene Naruto.

Bežel už pěknou chvíli, ale teprve teďko si všimnul, že ho někdo sleduje.
"Musím ho odlákat," řekl potichu.
Zastavil se, otočil a mrštil po svém pronásledovateli pár kunaiů.
"Sasuke. zbláznil ses?" zařval Naruto a vyskočil z houští.
"Co tu děláš?" zeptal s překvapením Sasuke
"Já??? Co ty tu děláš? To by mě zajímalo, já jen du za tebou, aby ses neztratil, slyšel přeci Kakashiho, že tu někdo uvalil genjutsu," vyčetl mu blonďák.
"A......nechtěl si jít náhodou za Araky?......líbí se ti co???? Tak to já jí nemůžu vystát, je tvrdohlavá a paličatá.....a musí být ve všem nejlepší...pořád jen Araky Makio Araky Makio.......zblázněte se z ní všichni," procedil Uchiha.
"Ty se můžeš naštvat hned, jak se každý a každá nezajímá hned o tebe co?" vyjel Uzumaki. "A ať chceš, nebo ne, půjdu s tebou," dodal a oba se ztratili v temnotě lesa. Ani si nevšimli, že je pozoruje postava, postava, které začaly rudě žhnout oči.


Boj

30. října 2009 v 17:05

Právě svítalo. Svět se teprve probouzel. Jako ona.
Je mrtvá? Ne, není. Poslední , co si pamatuje, je to, že jde po hladině a poté… Někdo ji stáhnul pod vodu. Nemohla dýchat a pak… už si nic nepamatuje. Otevře oči a vidí poněkud rozmazaně.
'Někdo mě musel bouchnout do hlavy,' říká si.

"Slečna se nám probrala," řekl někdo za ní, ona na něj však neviděla, byla přivázaná ke stromu.
Muž se najednou objevil úplně před ní a ona ho náhle poznala.
"Ty!!!! Co… jak… co si to dovoluješ??" křikla na muže. Měl úplně černé vlasy a byl zabalený v černém plášti s červenými mraky.
"Hele klídek… to jsem nebyl já, kdo tě unesl," řekl a sjel jí Sharinganem, načež ona chtěla aktivovat Sheriken, ale dostala se jí jen veliká bolest hlavy.
"Ty pitomej Uchiho, okamžitě mě pusť!" vykřikla.
"Zavři hubu, ty malý děcko!" ozvalo se za ní. Ze stínu stromu vyšel chlápek s modrou kůží a žraločími rysy stejně oděný jako Uchiha Itachi. Dívce se zatajil dech, protože to on byl to jediné, čeho se doopravdy bála.
"Ki… Kisame… Hoshikagi," vydechla a po těle jí přejel mráz. Žralok se ledově usmál.
"Už můžeš jít, Itachi."
"Dobře, budu pozdravovat šéfa," řekla Uchiha a zmizel.
"Tak, můžeme začít," prolomil ticho Kisame.


V KONOZE
Třetí jako každý den sedí za stolem a přehrabuje se v papírech. Najednou mu někdo rozrazí dveře.
"Lorde Hokage, máme zprávy od Kakasiho, jde o Araky Makio," vykřikl ninja.
"Co se děje?" vykulí oči Hokage.
"Píše, že se ztratila, nejspíš jde o únos, ptal se po ní lidí a říkal, že převozník spatřil muže jménem Kisame Hoshikagi a nějakého muže z listové," vychrlil na něj ninja.
"Itachi Uchiha, zavolejte jejího otce, okamžitě!" zařval Třetí.
"Hai!"

O 20 MINUT POZDĚJI
"Přivedli jsme ho, jak jste chtěl," řekl ninja, který před dvaceti minutami zmizel.
"Hariki Makio, zavolal…" nestačil domluvit stařec
"Co se stalo, Araky? Jde po ní Akatsuky?" šílel Hariki.
"Děláme vše, co je v našich silách, to mi věřte," ujistil ho Třetí a pak dodal: "poslali jsme do Mlžné posily, nebojte se, vaše dcera je silná," domluvil a naznačil, že Hariki může odejít.


V DOMĚ STAVITELE MOSTU
Blonďáček přecházel po místnosti, Sasuke seděl jaksi zaraženě u stolu a právě odmítl další čaj, na Sakuře bylo vidět, že se každou chvíli rozpláče a Kakashi si četl zprávu od Hokageho.
"To prostě není možný, aby jen tak ztratila," vybouchl Naruto vztekem.
"Hokage píše, že informovali jejího otce, a že nám posílají posily," řekl Kakashi.
"Takže mi tady jako budeme sedět na zadku a čekat, jestli se nevrátí?" zeptala se Sakura.
"Přesně, taky bych rád něco udělal, ale nemůžu, stále ještě nejsem dost uzdravený, ale jestli chcete, můžete jít pátrat po Mlžné," řekl Kakashi.
"To nám bude teda fakt k věci," řekl trochu ironicky Sasuke. Naruto byl úplně červený vzteky, že nic nemůže podniknout. Takhle ho Sasuke ještě neviděl.



U ARAKY
"Tak řekneš mi, ty blbý dítě, už konečně tajemství vašeho klanu?"
"To by se ti líbilo, co?" řekla už na půl zmlácená Araky.
"Nic ti neřeknu, radši tady chcípnu, než abych ti něco řekla!" zaječela
"Máš to mít!" zařval nasraně a rozmách se Samehadou přímo k její hlavě. Na to však Araky čekala. Udělala pár ručních znamení a vplula přímo do země.
"Kde si? Ty fakane jeden!" řval žralok. Modrovlasá dívka se objevila za ním a nahlas vykřikla: "Vodní styl: Vodní vlna!"
Kisameho to odstřelilo ke stromu, kde byla ještě před několika okamžiky přivázaná a právě teď tam byla zaseknutá Samehada. Měl docela štěstí, že si ji při takovém nárazu nezlomil o vlastní tělo. Kisame se ale nedal, a proto udělal pár ručních znamení a zařval: "Vodní styl: Technika žraločí střely!"
Araky dlouho zápasila se žralokem z vody, který ji nakonec přemohl. Když se opět postavila, udělala něco, co Kisame nečekal.
"Sheriken!" zakřičela a místo normálních očí se jí objevili černé oči s bílou šesticípou hvězdou a místo panenek červené tečky. Teď mohla předvídat každý jeho pohyb. Tedy, alespoň většinu, nemohla přeci Sheriken zvládat tak dobře, jako její osmnáctiletá sestra Naraky. Musí to rychle skončit, jinak zemře. Zaklepala hlavou, aby tuhle myšlenku odehnala z hlavy, ale nijak to nepomohlo. Musí mu zlomit Samehadu. Jinak to nejde. Teď ho jen musí odlákat. Dobře, dobře, jen klid.
"Vodní styl: Vodní klonové jutsu," řekla a vytvořila tři klony, které poslala pryč a sama se rozprchla na jednu stranu.
'To ho zmate… ehm… alespoň doufám,' řekla si.
Potom vykřikla: "Ohnivý styl: Technika ohnivých koulí!"
V tom jedna koule zasáhla nepřipraveného žraloka a druhá Samehadu, s kterou to praštilo o skálu a ona… lehounce… no… prostě to v ní trošičku křuplo. Skoro to ani nebylo slyšet, ale Kisame to slyšel jako pekelné zvony.
"Co… co… cože?? Mo… moje Samehadka… miláček můj," zašišlal a vrhl se k meči. Ani si nevšiml, že už tu nejsou vodní klony, ani pravá Araky. Zmizela. Právě teď bežela lesem a říkala si, jaká to byla náhoda. A to si ten blbej Hoshikagi ani nevšiml, že to nebyl pravý meč, ale stínový klon. Ono mu to dojde, myslela si a musela se usmát. Teď se však zastavila.
"Támhle je vidět začátek Mlžné," řekla a udělala pár ručních znamení. Za chvíli se ze země začal tvarovat sokol. Řekla mu, ať vyřídí senseiovi, že je v pořádku a už míří do Mlžné a poslala ho, aby letěl. Sama se pak vydala na cestu.

Zmizení

30. října 2009 v 17:04

Tým sedm byl už jen pár kilometrů od Mlžné.
"Juchů, za chvíli tam budeme a potom budu mít za sebou pořádnou misi," rozhulákal se Naruto po celém lese.
"Jen aby, ty ubožáku, aby tě zase nemusel někdo zachraňovat," ušklíbl se Sasuke.
"Bože Sasuke, to toho Naruta nemůžeš alespoň na jeden den nechat na pokoji?" začala se pomalu rozčilovat Araky.
"A proč jako?" zeptal se s úsměvem na rtech.
"No, ehm......já...no protože...protože prostě proto!!"
" A nebo proto, že se ti líbí," řekl Sasuke a snažil se potlačit smích.
"Je to pravda? Araky?" zeptal se Naruto.
"No... já....... ehm.... no," nedořekla, sklopila oči, udělala pečeť a nechala se pohltit zemí.
"Co se stalo???? Kam se poděla????" začal šílet blonďák.
"Zmizela, asi se stydí, už není tak tvrdá jako předtím, koho mi to připomíná?? A ovšem že tebe, Naruto, jste oba stejní ubožáci!" vysvětlil mu prostě Uchiha.
"SASUKE!!!! Ty jeden.... "
"Nechte toho laskavě, ano?" zakřičela Sakura plná vzteku.
Sasuke se na Naruta ledově usmál, ale v tu chvíli ho něco stáhlo úplně pod zem.
"To si vypiješ, ty imbecile!!!!!!" řekla Araky, která ho před chvílí stáhla pod zem, a dala mu facku, při které vyletěl ze země a rozplácl se na zemi.
Naruto se příšerně rozesmál, ale to neměl dělat, protože dostal od Sakury pěstí.
"To bylo za co, Sakuro-chan?"
Sakura se s ním už více nebavila a přiběhla za Araky, která se vynořila ze země několik metrů před nimi.
"Díky, Sakuro, je docela sranda vidět ty dva pomlácené od holek, zvlášť Sasukeho," špitla modrovlasá Sakuře, která se jen usmála.

Všichni došli k moři, kde na ně čekala malá loďka.
"Sem se všichni nevejdeme, proto jeden z nás musí jít pěšky po vodě, Naruto to neumí, Sakura bude chránit se Sasukem stavitele, takže půjdeš ty, Araky," řekl Kakashi.
"Hai," řekla Araky
Ostatní tedy nastoupili do loďky a jediná Araky šla po hladině. Použila neviditelné jutsu, takže si nikdo nevšiml, že jí cosi stáhlo pod hladinu. Jen Naruto si všiml, že na hladinu stoupají bublinky, ale nepovažoval to za důležité. Ostatně on nemyslí, tak se nemáte čemu divit.

"Můžete nám říci, proč stavíte v Mlžné most?" zeptal se Kakashi
"Naše země je malá a chudá, ale dříve taková nebyla. Dříve tu byl každý šťastný, pak ale přišel Gato a všechno zabral. Lidé se mu neodvažovali postavit. A tak naše země chudla a chudla. Proto musíme postavit most k pevnině, který by přinesl naší malé zemi obchod a nevládl by tu strach, proto musíme most postavit, i za cenu našeho života," vysvětlil stavitel.
Když proplouvali kolem mostu, divili se, jak je velký. Za několik okamžiků loďka připlula do přístavu. Stavitel vedl tým sedm do svého domu. Když procházeli ulicemi, divil se Kakashi nad stavem lidí a dětí. Děti zde škemrali o jídlo a lidé neměli daleko ke krádeži. Po příchodu do stavitelova domu jim byli představeni stavitelova dcera a jeho vnuk Inari, který ze záhadného důvodu byl pořád smutný a plakal.
Kakashi, který byl zmlácen Zabuzou z jednoho nečekaného útoku, navrhl dětem, aby si procvičili ovládání chakry a navrhl lezení na strom. Nejlíp na tom byla Sakura, ta to dokázala na první pokus. Sasuke a Naruto na tom byli hůře. Sakura se seshora smála, ale najednou jí přešel úsměv na rtech. Seskočila ze stromu na zem a přiběhla za Kakashim, který si jako obvykle četl Icha Icha.
"Kakashi-sensei, mohu se vás na něco zeptat?" zeptala se
"Ano," odpověděl Hatake který byl začtený do knihy.
"Kde je vůbec Araky"?
V tu chvíli Kakashi zůstal sedět s otevřenou tlamou, pak se vzpamatoval a zavolal na chlapce.
"Hej, Araky zmizela!"
Div oba nespadli ze stromu, pronesli oba najednou: "COŽE???"

Zabuza a...předčasné výtězství

30. října 2009 v 17:02
Tým sedm se opět vydal na cestu. Kam že to směřují??? Do Mlžné.
"Hej, Sakuro, nepřipadá ti Sasuke.....takový...hm, více zamyšlenější než jindy? A také se chová lépe k ostatním, nemyslíš?" nahodila Araky téma.
"No...trochu ho dostal ten tvůj příběh, ostatně jako nás všechny. Musí být vzrušující, byt ze známého klanu, o kterém se zároveň nic neví. A to vaše dokonalé Kekkei genkai .....závidím ti...víš to?" začervenala se Sakura.
"Nemáš mi co závidět, Sakuro. Vždyť jsem nikdy kvůli našemu utajení neměla žádné kamarády. Taky jsem už jako malá musela mít určitou zodpovědnost. Nevím.....opravdu nevím, co mi závidíš. To já bych měla spíš závidět tobě. Máš krásné vlasy a určitě se líbíš mnoha klukům."
"No...e....ehm.....já.....možná.....ale ne tomu, komu bych se líbit chtěla." Zakoktala se a bradou ukázala na Sasukeho.
"Stejně pořád nemůžu pochopit, co na něm každý vidí. Když ho máš opravdu ráda, měla bys ho jít pozvat na rande, sluší ti to, jen běž. Jen mě mrzí, že kluk, který se mi líbí," si mě nevšímá. řekla smutně Araky a ukázala na Naruta.
"Cože? Tobě se líbí Naruto?...No zkusím se jít zeptat Sasukeho...musím to dokázat," řekla naposledy Sakura , ale začala se červenat.
Pomalu vyšla za Sasukem.
"Ehm Sasuke.......až ....až skončíme misi....nešel bys někam?" zeptala se ho.
"Ne, mám na práci lepší věci, a ty by sis měla také trénovat......potřebuješ to." S těmito slovy se Sasuke otočil a dál se Sakuře nevěnoval. Ta jen zklamaně odešla zpátky k Araky.
"Tak co???"
"Zkus hádat, totální fiasko," řekla Sakura napůl naštvaným a napůl smutným hlasem.

Takhle šli dobré dvě hodiny, než se jim do cesty připletl ninja.
"Je tohle Sharingan Kakashi?" zvolal.
"Nehýbejte se a hlídejte staříka!" řekl jim Kakashi v klidu.
Před nimi stál obávaný shinobi. Jeden ze sedmi Mlžných šermířů Momochi Zabuza.
Začala bitva mezi Zabuzou a Kakashim. Kakashi musel použít svůj Sharingan, díky němu Zabuzu totálně zmátl.
Dělal přesné pohyby jako on. I ve stejnou dobu. Tahle Kakashi Zabuzu stresoval alespoň dalších půl hodiny. Když ho to přestalo bavit, tak na něj zaútočil. Zabuza se skácel k zemi a tým sedm ho svázal. Když Naruto navrhl, aby ho vyřídili, objevil se na stromě člen nějaké jedotky. Mohla to být jednotka podobná ANBU. Hodil mu do krku dvě smrtící jehlice.
"Tohohle zločince si už převezmu. Pátral jsem po něm Dlouhou dobu, ale teď, když je mrtvý, ho musím odtáhnout na naši stanici a zajistit, aby se z jeho těla nedostaly nějaké informace, protože jich měl hodně, byl to totiž veliký zločinec," řekl
"Kdo si myslíš, že jsi? Že nám můžeš krást našeho nepřítele???" rozeřval se Naruto (jako obvykle).
"Jsem členem organizace, která se stará o to, aby se z těl zločinců nepodařilo ukrást informace," řekl muž za maskou.
"Naruto, když ničemu nerozumíš, tak se do toho nepleť, ty ubožáku," řekl Sasuke chladně.
Araky jen obrátila oči v sloup a řekla si, že Sasukemu se vrátila stará nálada.
"Klidně si jeho tělo odneste, mi už ho nepotřebujeme," řekl Kakashi a rozloučil se s mužem za maskou. Ale přišlo mu podezřelé, že člen takovéto organizace neodstranil informace z těla hned na místě, jak tomu bylo zvykem a místo toho si ho odnesl s sebou.
"Velice zvláštní," řekl si, ale dál se tím nezabýval.

O TŘI KILOMETRY DÁLE
Muž pokládal právě probouzející se tělo na zem. Byl to Zabuza.
"Haku!!! To jsi mi to musel hodit přímo do krku?" vztekal se zločinec.
"Promiňte, ale pokud to chtělo vypadat opravdově, tak ano. Mohlo se stát, že kdybych to píchnul jinam., mohl jste se probudit dříve." Řekl muž a sundal si masku. Ale...jakmile si sundal masku, bylo vidět, že to není muž, ale obyčejný kluk.
"Jen ať si Kakashi nemyslí, že má vyhráno, mi toho dědka dostaneme," zahřímal Zabuza a začal se smát. Později se k němu přidal i chlapec, jménem Haku.




Zvládnu je Sherikenem!!!

30. října 2009 v 17:00
Bylo brzy ráno a tým sedm stál před hlavní bránou Konohy. Byli všichni. Naruto, Sasuke, Araky, Sakura a............
"Kde je Kakashi sensei??? Už mu to zase dlouho trvá. Má hodinu zpoždění," začala na celé kolo křičet Araky a Sakura se souhlasem přikyvovala.
"Zrovna když máme dobrou misi," posmutněl si Naruto.
"Z toho si nic nedělejte, snad se to Kakashi-sensei odneučí, nebo si na to časem zvykneme," dodala růžovláska. "Ehm...Sa..Sasuke-kun??? Tobě to nevadí???" zeptala se ho.
"Ne! Proč by mnělo? Věř mi, že já tady s vámi ani nemusím být. Jsem daleko lepší než vy!" odpověděl Sasuke a některá slova řekl schválně spisovně, protože ví, že je Sakura nesnáší. Naruto si jen pomyslel "Co si myslí??? Že je lepší než my??" ale dál nic neříkal.
Zato Araky to hodně vyprovokovalo, až skoro zbělala vztekem.
"Nechápu, Sakuro, co na něm vidíš. Je arogantní, chladný jako kus ledu, a je to vůl," řekla Araky potichu, aby ji Sasuke neslyšel.
"Když...já si nemůžu pomoct, ty jeho černé oči a....." ostatní říct nestihla, protože se tam objevil Kakashi Hatake a stavitel mostu, jehož mají doprovodit.
"Kakashi-sensei, kde jste tak dlouhou??" rozeřval se Naruto, až to bylo slyšet na druhém konci Konohy.
"Promiňte, zdržel jsem se u třetího. Říkal mi podrobnosti k naší misi. Ať se stane cokoliv, musíme ubránit život stavitele mostu, i kdybychom přišli o svůj. To je úděl shinobi."
Naruto, který už neměl chuť poslouchat senseiovo kázání vykřikl: "Dobře, vyrážíme, směr Skrytá Mlžná," a dal se do pochodu.
"Jistě Naruto, veď nás, víš, kde se ukrývá Mlžná?" zeptal se ho Kakashi.
Narutovi ihned zmrz úsměv na rtech.Nyní nastala.........ta trapná minuta ticha......... .
"Je to čilý kluk, když si myslí že je vedoucí," prohodil stavitel.
"Dávej si pozor, já jsem Naruto Uzumaki a jednou budu Hokage!!!" rozeřval se Naruto.
"V tom případě nastanou pro Konohu špatné časy, když bude Hokage takový hlučný kluk,"setřel ho starší muž.
"No...tak asi vyrazíme," řekl Kakashi, aby prolomil napětí, které se dalo krájet, a podrbal se na hlavě. Všichni tedy potichu, až na Narutovo žbrblání, vyrazili směr Mlžná.

Cestovali alespoň dva dny, když se najednou z lesa vyřítili neznámí shinobi.
Spoutaly Kakasiho a zaútočili na Naruta. Ten se jen odvalil na bok a zjistil, že má pořezanou ruku. ŽE BY JED? prohnalo se Narutovi v hlavě. Najednou se před ním objevil další ninja.
Toho však sejmul Sasuke zezadu svým Katonem. Jeden z nich také zaútočil na Araky, ale se před ním propadla do zemně a objevila se za ním. Než to stačil postřehnout, srazil ho k zemi proud vody.
"Ještě že mně táta naučil nějaké jutsu z Vodního stylu," povzdechla si štěstím Araky a utíkala pomoct Sakuře chránit strarce. To už ale Sasuke s Narutem stačili odvázat Kakasiho, který omráčil už dva shinobi.
Araky a Sakura chránily strace, ale moc se jim to nevedlo.
"Sakuro, prosím nelekni se ano?" Zakřičela Araky když odrážela ninjův útok.
"Proč bych se měla......?" To ovšem nedořekla. V Arakyných očích se s hlasitým "Sheriken" objevily bílé šesticípé hvězdy na černém pozadí a místo panenky mněla červenou tečku.
Sakura pozorovala, co se děje. Útočící ninja se zastavil uprostřed pohybu a měl nepřítomný výraz. Arakyny oči se začaly pohybovat ze strany na stranu a podle toho, se pohyboval i ninja.
Neznámý shinobi zvedl levou paži, ve které měl kunai. Ve tváři se mu zračil strach, protože věděl, co Araky zamýšlí. Už měl kunai skoro u krku, když Araky vyrušil známý hlas.
"Nech ho jít, Araky, on a jeho druzi, na nás už nezaútočí. Už maní docela nahnáno," řekl Hatake a zašklebil se.
Araky zavřela oči a bylo vidět, že se velice soustředí. Když je otevřela, byla na ní vidět únava. Oči měla už normální, jako každý den modré. Námahou se však skácela k zemi.
Poslední, co slyšela, byl Sakuřin ustaraný hlas, poté omdlela.

"Už se probrala!" uslyšela Araky tato slova jako první po tom, co se probrala. Když otevřela oči, oslepil ji paprsek z náhlého přívalu světla. Když se rozkoukala a posadila se, a rozhlédla se kolem. Teprve teď si všimla, že sedí na malé mýtině. Kolem dokola je a její přátele obklopovali lesy.
JEJÍ PŘÁTELÉ!!! Uvědomila si, po chvíli si všimla, že všichni její blízcí sedí kolem ní a starostlivě si na ni dívají. Až na Kakasiho-senseie. Ten chyběl. Už by si na to měla zvyknout, prohnalo se jí hlavou, ale z jejího bloumání ji vytrhl hlas.
"Jsi v pořádku?" zeptala se dlouhovlasá dívka v růžovém.
"Ano děkuji ti, Sakuro, kde je Kakashi-sensei?" zeptala se.
"Šel prozkoumat okolí, jestli nás někdo nesleduje," odpověděla jí na šla za Narutem.
Chvíli si Araky přemítala, co se stalo, když si najednou všimla, že ji pozoruje Sasuke.
"Proč na mně tak koukáš?" zeptala se Sasukeho chladně.
"Víš, to tvé jutsu, Kekkei genkai...je...perfektní...nikdy.....nikdy jsem nic takového neviděl. Docela jsem se lekl, když si ho aktivovala. Pokud se nepletu je to nejdokonalejší oční kekkei genkai, že?" zeptal se Sasuke a bylo na něm vidět, jak se snaží potlačit stydlivost.
"Kekkei genkai?" řekla si spíš pro sebe Araky, ale pak jí to docvaklo.
"Aha...ty myslíš Sheriken? Ano...je to nejlepší oční Kekkei genkai. Kdybys však ty dokázal natrénovat Sharingan na vysokou úroveň...mohl bys mne porazit.V ysvětlím ti......o Sherikenu všech Kekkei genkai, až na Rinengan. Dokážeš člověkovi díky němu nasměrovat své myšlenky a přání do jeho hlavy. Takže je z něj otrok a ani to neví. Hodí se to, když zajmeš člověka z jiné vesnice a pak na něj použiješ toto jutsu. Poté ho vyšleš zpět. Po nějaké době se vrátí a předá ti informace. Můžeš také jinému ninjovi číst myšlenky, zničit ho zevnitř psychicky. Nebo s ním vidíš daleko a za sebe jako při byakuganu. Sheriken má však pět slepých míst a ne jedno, jako má Byakugan .Toto jutsu zvládne jen naše rodina, nebo velice dobře vytrénovaný ninja, jinak hrozí nebezpečí, že buď zkolabuješ, jako já, v horším případě tě to připraví o zrak. Je mnoho organizací, které se snaží odhalit tajemství Sherikenu a použít ho pro vlastní účely. Proto se členi naší rodiny učí co nejvíc, aby se později mohli ubrátnit. Na mě si teď dělá zálusk jedna organizace jménem Akatsuki, a také proto chci ovládnout všech pět hlavních stylů ninjutsu. Již dnes umím z každého stylu minimálně dvě jutsu. Můj otec dosáhl toho, že se naučil od každého stylu alespoň třicet jutsu. Chci být lepší ninja, než je on. A protože je tajemství Sherikenu a celé naší rodiny tak tajné, rozhodli se mí předci, že se přemístí na konec Konohy a nebudou o sobě nic prozrazovat."
Araky domluvila, ale všimla si, že ji neposlouchá už jen Sasuke, nýbrž všichni.
To si ale neuvědomila, že jí posouchvá v křoví zákeřný ninja jménem Kisame Hoshikagi!

Ach...ta mládež je vychytralá

30. října 2009 v 16:58

"Kakashi-sensei?" promluvila tichounce Araky.
"Ano? Co se děje?"
"Kdo myslíte, že získá poslední rolničku? Já.... Doufám... že ... to .... bu... bude Naruto." Zakoktala se modrovláska.
"No, podle Narutovích výsledků na akademii to nepřichází v úvahu, ale Sakura je zase přecitlivělá a nemá sebevědomí, myslím, že je to padesát na padesát."

Naruto pořád visel na stromě za nohu a trucoval.
Sakura byla stále schovaná v křoví.
"Páni. Araky a Sasuke už mají svou rolničku," řekla Sakura, ale v tom se za ní ozval hluk. Proto se otočila a spatřila Kakasiho-senseie. Lekla se a vykřikla, při čemž vylítla z křoví jako řízená střela a utekla alespoň sto metrů daleko. Najednou se kolem ní začalo všechno rozplývat. Ze stínu stromů vyšel Sasuke. Mněl po celém těle zabodnuté kunaie a shurikeny.
"Sakuro ......pomoz...pomoz mi prosím," zaskuhral Sasuke
Tohle Sakura už nevydržela a zhroutila se na zem. Probudila se přibližně po patnácti minutách.
"Cože??? Jááá??? Jáá?? Mě dostalo genjutsu? Tohle se nesmí opakovat." Vstala a vracela se zpátky. Než dorazila na místo, kde seděli Kakashi, Araky a Sasuke udělala si jeden stínový klon. Poté vyrazila za mistrem. Kakashi se zrovna dobře bavil tím, že Naruto spadl do další pasti, proto si nevšiml, co na něj Sakura kuje.
"Ehm...Kakashi- sensei?" zeptala se.
Její sensei se na ní otočil, ale než se zeptal , co má na srdci, Sakuřin klon mu vytrhl z opasku poslední rolničku.
"To bylo proradné, Sakuro. Tímto milým úsměvem, však protivníka nezmátneš. Ale přesto gratuluji k získání rolničky. "

Poslední, kdo nezískal rolničku, byl Naruto. Tak ho přivázali ke kůlu a ostatní si vzali jídlo.
"Jestli Narutovi dáte najíst, nesložíte zkoušku všichni. Pokud mu nedáte najíst, složíte ji vy ostatní," řekl a Kakashi a odešel.
Z Narutova břicha se ozvalo hlasité: "Brrrrrrrrrrrrr."
"To mi kručí v žaludku," řekl Naruto a usmál se, přitom měl obrovský hlad.
Takhle Narutovi kručelo v břiše dobrých deset minut.
"Musíme mu dát najíst," promluvil Sasuke
"Ale Sasuke-kun, vždyť víš, co říkal sensei," řekla růžovláska.
"Sasuke má pravdu, výjimečně s ním souhlasím. Pokud mu nedáme najíst, nebudeme pracovat jako tým," řekla a dala Narutovi kousek svého jídla. Poté mu dal i Sasuke a Sakura.
Najednou tam ale přišel Kakashi a vypadal rozčíleně.
"NEŘÍKAL JSEM VÁM, ŽE MU NEMÁTE DÁVAT??? NEPROŠLI JSTE, SLYŠÍTE?? A MŮJ PRVNÍ DOJEM Z VÁS?? NESNÁŠÍM VÁS!" vykřikl na celé kolo.
"Ale Kakashi-sensei, říkal jste, že pokud nebudeme pracovat jako tým, tak nám nepůjdou žádné mise a neupevníme pouta, museli jsme mu dát najíst," odpověděla rázně Sakura.
"Správně Sakuro, tímto jste prošli mým testem a oficiálně jsou z vás genini."
Všichni radostně vykřikli. Naruto si oddechl a mumlal něco o ramenu, Sakura se culila, Araky vyskakovala do vzduchu a Sasuke se tentokrát netvářil tak chladně.
K večeru se všichni opět sešli. A jako každý den, Kakashi přišel pozdě. Oznámil geninum, že půjdou na svou první misi. Není to nic moc, je to jen chytání nějaké kočky, ale dostanou zaplaceno.

Druhý den když přišli z mise, měli jít podat hlášení Hokagemu. Ten jim zadal novou misi.
Budou doprovázet stavitele mostu do Skryté Mlžné.
"Je to mise typu D, ale když dojde na boj, což pochybuji, muže to být typ C," řekl jim Třetí.
Naruto štěstím zavýskal.
V tu dobu totiž ještě nevěděl, jaké nebezpečí jemu a ostatním hrozí.

Araky

30. října 2009 v 16:47
Konichiwa, máme tady druhý obrázek, tentokrát je to Araky , z povídky Takový je život! POZOR: tady na tom obrázku má ta dívka modré oči a Araky je má fialové, to je jen malý detail!!

Jméno: Araky
Příjmení:Makio
Věk:13let
Rodina: sestra-Naraky, otec- Hariki, matka- už si to nepamatuju, Orochimaru(složitá historie)
Kekkei Genkai:Sheriken

Nemá ráda: Hoshikagiho Kisame
Uchihu Itachihu
Uchihu Sasukeho
Ino Yamanaka
Má ráda: Uzumakiho Naruta
Haruno Sakuru(se divim)
Gaaru
Má fialové oči a modré vlasy.
Má ráda rámen, ale ne tolik, jako Naruto. Ráda nakupuje. O její historii a klanu se dřív moc nevědělo.
Zapečetěné zvíře:levhartka Yamaki

2- Zkouška začíná

30. října 2009 v 16:31
Bylo časně ráno, takže byl vidět krásný východ slunce. U lesa stál chlapec a vedle něho stála dívka. Byli to Sakura a Sasuke. Sakura vypadala unaveně, jelikož bylo brzy ráno. Sasuke však zůstával jako obvykle chladný a arogantí. Když se ho Sakura na něco zeptala, odpovědí jí bylo akorát: "Hmm." Proto se Sakura rozhodla, že ho nebude déle otravovat, když bloumá ve vlastních myšlenkách. Nebo spíše měla strach z toho, že jí opět řekne, jak je otravná.
Už se chtěla Sasukeho opět na něco zeptat, jelikož nevydržela to ticho, které panovalo, z každé strany se najednou někdo vyřítil. Zleva, to byl Naruto a zprava Araky.
"No vidíš Naruto, myslel sis, že dorazíme pozdě, ale vypadá to, že jsme to stihli včas," řekla s úsměvem na rtech Araky, ale najednou se zarazila. "Kde je Kakashi-sensei???"
"Ještě tu není, asi zase dorazí pozdě," dostala za odpověď.
"Docela by mě zajímalo, co to bude za zkoušku," promluvil Naruto načež dostal pěstí od Sakury s poznámkou: "Naruto! To by zajímalo nás všechny, tak přestaň, mluvil blbosti."
"Ale Sakuro-chan, já jsem jen chtěl..."
V tu chvíli se z oblaku kouře ukázal Kakashi.
"Promiňte, že jdu pozdě, ztratil jsem se na cestě života," řekl a poškrábal se.
Sakura a Naruto už se chystali něco namítnout, ale v tom se slova ujal Sasuke, který celou dobu mlčel.
"Tak, Kakashi-sensei, o čem je ta zkouška?"
"Budete mít za úkol ode mě získat tyto dvě rolničky do konce večera, pokud je ovšem nezískáte, přivážu vás ke kůlu a budu před vámi jíst a vy nedostanete."
Všichni s podívali na svá kručící břicha a obviňovali se, proč poslechli příkaz Kakasiho-senseie. Sakura to měla nejhorší, protože ta ani nesnídala. A tak se na něco zeptala.
"Ale vždyť jsou jen tři rolničky a my jsme čtyři."
"Dobrý postřeh, Zakuto."
"Ten, kdo mi nesebere rolničku, toho také přivážu ke kůlu a bude se dívat, jak ostatní jedí, ale ještě ke zkoušce, můžete používat, všechno, co chcete, tak se připravte a Start!

Všichni se po uslyšení: Start, rozprchli, tedy až na Naruta. Sakura a Sasuke se schovali v křoví, zatímco Araky použila zemní styl a nechala se pohltit půdou. Avšak Naruto se neschoval.
"Dostanu od vás tu rolničku tak rychle, sensei, že nestačíte mrknout."
Z Kakasiho tváře se daly číst veliké pochybnosti. A opravdu. Kdykoliv na něj Naruto zaútočil, vyhnul se mu, přeskočil ho nebo zmizel takovou rychlostí, že se to nedalo postřehnout.
"Kage bushin no jutsu!" Zařval Naruto a kolem něj se objevilo pět klonů, avšak Kakashi je snadno rozmetal na prach. Najednou se objevil za Narutovými zády, vyhodil ho do vzduchu a pomocí prstů ho odpálil do jezera.
"Už jsem tu rolničku skoro měl," zamumlal si pro sebe Naruto a přivolal dalších pět klonů.
"Tentokrát to tak snadné mít nebudete," zařval a vrhl se přímo na svého mistra.
To se ovšem spletl. Než stačil doběhnout na místo, kde ještě před chvílí stál jeho sensei, tak už tam nebil.Naruto se začal kolem sebe s nervozitou rozhlížet. Najednou ho někdo nebo něco chňaplo za nohu a stáhlo do země, až mu byla vidět jen hlava.
"Tohle si odpykáte, Kakashi-sensei !"

Po nějaké době se mu jen zázrakem podařilo vyprostit se ze svého zemního vězení, ale hned upadl do další pasti a proto teď visel na stromě jako usušená švestka. Nedával pozor, a vystartoval už na míru vzteklý na senseie. Nevšiml si totiž smyčky na zemi, která byla připravena jen a jen pro něj, a šlápl do ní, načež se jednoduchý mechanismus zpustil a on během vteřiny visel na stromě. Toho využila Araky, která byla ještě pořád v zemi.Celou dobu byla v zemi pod Kakashim. Teď jen vystartovala a utrhla si svou rolničku.
"Dobrá práce, ani jsem nijak nezareagoval, jsi perfektní genin a tvé schopnosti jsou vynikající."
Když tato slova uslyšel Sasuke, div nezčervenal vztekem. To on byl přece nejlepší a ne ta holka!!!! Teď se ale nikdo nekoukal.
"To je moje šance," řekl a vystartoval jako šíp. Také on ulovil svou rolničku.
"Super, Sasuke. Je vidět že jsi také velice nadaný."
Když to Sasuke slyšel, velice chladně se zašklebil na Araky.
"Kdo ještě nemá rolničku, je Sakura a Naruto ."



1-Tým sedm

30. října 2009 v 16:30
Nad Konohou jako každý den létali ptáci. Lidé na ulicích se procházeli jako každý den, nakupovali a jiní se zase pokoušeli prodat své zboží. Celá Konoha byla tento den rušná. Tedy až na jedno místo. Akademie zůstala dnes nezvykle tichá. Každý jiný den tu totiž pobíhaly a křičely na celé kolo děti. V jedné ze tříd sedělo poměrně dost dětí. Byly to děti, které se včera staly geniny a které právě teď poslouchaly kázání svého bývalého senseie Iruky.
"Do týmů se rozdělíte po třech," řekl a vzal si list papíru, na kterém měl napsaná jména dětí a rozřazení do skupin. U týmu sedm, se však zarazil. "V týmu sedm jsme udělali menší změnu, budou v něm místo tří geninů čtyři genini.

Iruka vyjmenoval dva chlapce a dvě dívky. Blonďatého chlapce Naruta Uzumakiho, který věčně nic nechápe a je ve všem poslední a jeho známky taky nejsou poměrně dobré, poté chlapce, který má černé vlasy a ještě černější oči Sasukeho Uchihu.Je arogantní a ve všem nejlepší a ze vzácného klanu který byl však vyvražděn až na Sasukeho, Sakuru Haruno růžovlasou dívku která je velice dobrá v ovládání chakry a nakonec Araky Makio, modrovlasou dívku o které se zatím moc neví.
"Cože??? Já mám být v týmu s tím arogantním blbcem????" vyjekli Naruto a Araky najednou a Iruka si jen povzdechl, ale neodpověděl.
Iruka dál vyjmenovával týmy a tak se stalo, že spolu v týmu byli:Ino Yamanaka, Shikamaru Nara a Chouji Akimichi.
Hinata Hyuuga ,Kiba Inuzuka a Shino Aburame.
Odpoledne se všichni měli sejít se svými sensei . Všechno šlo hladce, až na to, že Kakashi sensei z týmu sedm přišel pozdě.
"Proč mu to tak dlouho trvá??" vztekal se Naruto a začal chodit po místnosti.
"Klídek Naruto, má zpoždění jen půl hodiny" snažila se ho uklidnit Sakura, ale neodpustila si jízlivost v hlase.
V tu chvíli se ozval hlasitý zvuk a všude se rozmístil kouř. Když opadl, stál před nimi vysoký mladý muž s šedivými vlasy a maskou přes polovinu obličeje.
"Promiňte, že jsem se zdržel, jmenuji se Kakashi Hatake a jsem váš nový sensei. Teď mi všichni čtyři řeknete, jak se jmenujete, kolik je vám let a co máte a nemáte rádi,"
Začal Naruto.
"Jmenuji se Naruto Uzumaki, mám rád ramen a chci se stát hokagem . Je mi dvanáct let."
Ze Sakury toho moc nevylezlo, jen že nesnáší Naruta a je jí dvanáct let.
"Já jsem Sasuke Uchiha a nemám rád hodně věcí a nesnáším jich ještě víc. Můj sen je zabít určitou osobu a obnovit svůj klan. A je mi dvanáct."
Jako poslední se představila Araky. "Jmenuji se Araky Makio a je mi třináct let. Mám ráda nakupování a trénink a nemám ráda arogantní lidi a lidi co lžou. Můj sen je ovládnout všech pět hlavních stylů ninjutsu."
" A co vy, Kakashi-sensei , co máte rád?" zeptala se Sakura
"Co mám rád? Nechci vám říct, co mám rád. Ale je tu jedna věc, kterou bych vám chtěl říct, a to je, že zítra podstoupíte zkoušku a radím vám, radši nesnídejte."
Kakashi domluvil a dal rozchod. Každý si ještě řekl, co to asi může být za zkoušku.



Je to krátký....

Informace

30. října 2009 v 16:27
Do týmu sedm je kvůli velkému počtu zařazena Araky Makio. Skoro nic se o ní neví, jen to, že je z klanu, který bydlí na konci Konohy. Její klan má velké předpoklady k tomu, aby ovládli všech pět hlavní ninjutsu jako je Katon, Suiton a pod. Jak se bude vyvíjet vztah mezi ní, hlasitým Narutem, přecitlivělou Sakurou a arogantním Sasukem? Je tu ještě jedna hrozba. Pronásleduje jí Akatsuki....a Orochimaru!

Kitsuri- Mírová smlouva-aneb......

30. října 2009 v 16:08
Konichiwa, zlatíčka, máme tady první obrázek.



Jméno: Kitsuri
Příjmení:Devítiocassá
Věk: 18 let
Příbuzní: Naruto a ostatní bijuu
Nemá ráda: Uchihu Itachiho
Uchihu Madaru
Oranžovou barvu
Sakuru
Má ráda:Rámen(no co si budem povídat)
Vyzívavé oblečení
Večerní sexy šaty
Zbraně
Mise
Jednoho mladíka z týmu 8

Má ráda parfémy a oblečení. Mise plní bez sebemenší chybičky a i přes svůj původ je oblíbená u můžů.(Kakashi, Jiraiya, Ebisu a podobný úchylové...)

Její oblíbená barva je rudá, jelikož je to barva její chakry. Její vlasy jsou také rudé díky chakře, a když se Kitsuri naštve, zrudnou jí oči. Se svou chakrou může libovolně nakládat a pohybovat. Může s ní i léčit, ale jelikož byla drív Kyuubi, může s ní i zabíjet.

Info o této rubrice.....

30. října 2009 v 15:52
Ahojky, tak mě napadlo, že by jste třeba chtěli vědět, jak jsem se nechala inspirovat ve vzheldu mích OC postav. (vymyšlených postav). Takže tady budte mít vždycky jeden obrázek mé vymyšlené postavy, a aby toho nebylo málo, tak k tomu ještě základní informace.

PS: MOJE VYMYŠLENÉ POSTAVY, JSOU SOUKROMÉ, KDYŽ BUDETE CHTÍT POUŽÍT JMÉNO,NEBO CELOU POSTAVU VE VAŠÍ POVÍDCE, NAPIŠTE MI TO, JINAK TO BUDU BRÁT JAKO PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV!

vaše Narashi-chan

Večírek žačíná, mládeži!

30. října 2009 v 14:54 Mírová smlouva-aneb Akatsuky a Konoha
"Naruuuutooo!zakřičela Kitsuri z koupelny.
"Co je?" ozvalo se z kuchyně. Hned na to byl blondýn v koupelně. "Co potřebuješ?" zeptal se. Kitsuri si ho prohlédla od hlavy až k patě.
"Neměl by jsi se připravit? Za dvě hodiny to začíná."připomněla mu. Naruto se ušklíbl.
"No kdyby si konečně vypadla z koupelny a pustila mě sem, šel bych se osprchovat. V pokoji máš přece zrcadlo dost velký, ne?vyčetl jí. Kitsui se urazila, vzala si taštičku se šminkami a odkráčela do svého pokoje.
Ženský…pomyslil si Uzumaki a zamknul dveře. Vysvléknul se do naha a vlezl do sprchy. Pustil teplou vodu a nechal na sebe dopadat kapky vody, zatímco přemýšlel. Určitě tam bude Itachi, musím se sebou něco udělat, abych nevypadal jak naprostý idiot. Šáhl po tubě se šampónem a zamyšleně si jej napatlal na hlavu a roztíral mezi vlasy. Mohl bych se nastříkat tou voňavkou, co mi dala Kitsuri minulý rok k vánocům. Spláchl si vlasy. Ale pochybuji, že má někdo tak nádherný a výjimečný zájem o takového blbce jak jsem já. Tentokrát šáhl po sprchovém gelu, který si rozetřel na těle a hned spláchl. Poté vylezl a osušil si vlasy, hned se přesunul před zrcadlo. Viděl tam hezkého blonďatého chlapce. Měl docela opálenou kůži a vymakané břicho. Sasuke má větší. Omotal si Ručník okolo pasu, odemkl dveře a zalezl do své ložnice. Jeho zrak padl na postel. Leželo tam oblečení, které mu přichystala ta šílená ženská, se kterou bydlel. Přešel k posteli a oblečení si oblékl. Poté otevřel šuplík, vyndal z něj fén, hřeben a gel na vlasy a přešel k zrcadlu. Zapojil fén do zásuvky a začal si fénovat své mokré vlasy. Když skončil, vzal si hřeben a rozčesal si vlasy. Nakonec šáhnul po gelu a vlasy si nageloval do stylu, který se mu líbil. Už stačilo jenom jedno. Vyndal pánskou voňavku a nastříkal se. Docela mu voněla. Pak se na sebe kouknul do zrcadla. Pane bože, to jsem já? Nemohl uvěřit tomu, co vidí. Šedivé tričko mu dokonale zvýrazňovalo postavu, stejně, jako těsné kalhoty. Jeho vlasy měly rošťácký tvar. Na jedné straně měl ofinu načesanou přes oko a ostatní vlasy už také netrčeli do všech stran. Usmál se a vyšel do kuchyně. Podíval se na hodiny. Půl osmé. Budou to mít akorát.
"Kitsuri!" zavolal Naruto. O chvíli později se zmiňovaná dívka dostavila. Narutovi se rozšířili zorničky. Kitsuri na sobě měla sexy hnědokrémové šaty spolu s hnědými botami a hnědými koženými rukavicemi, které se táhly alespoň do poloviny jejích paží.
"Vypadáš úžasně." Vydechl Naruto.
"Ty taky, cítím, že jsi si vzal tu voňavku ode mě, no, nevyrazíme už?"Zeptala se. Naruto se zazubil a kývl.
"Hádám, že jsi se načančal kvůli Itachimu."konstatovala Kit. Naruto zrudnul.
"A kvůli komu jsi se načančala ty?HM?"
"Kvůli komu bych se jako měla…sakra támhle je Shino, musím pryč."zpanikařila rudovláska a chtěla odtáhnout Naruta za roh, to se jí však nepovedlo. Naruto na Shina zakřičel a zamával.
"Zabiju tě!" šeptla Kitsuri Narutovi do ucha těsně před tím, než k nim přišel Shino.
"Ahoj, Naruto, jdete taky na tu párty?" zeptal se.
"Jo, jasně, hele nechceš jít s náma?"
"Promiň, ale čekám tu na Hinatu a na Kibu, jdeme totiž společně."
"Aha, škoda, no, tak se uvidíme tam."
"Zatím ahoj." Pozdravil Shino a Kitsuri s Narutem pokračovali v cestě.
"Takže tobě se líbí Shino? Vždyť z něj není nic vidět." Poznamenal Naru.
"Jednou jsem viděla jeho oči, jsou krásně hnědé." Zasnila se modroočka.
"Bože, to my tak ještě chybělo, zamilovaná spolubydlící."zakroutil Naruto hlavou. Kit se jen usmála a pak ani jeden z nich nepromluvil do té doby, než dorazily na "mejdlo".

"Je tu docela dost lidí." Poznamenal Naruto a koukal na ninji v civilu, kteří se scházeli do budovy, odkaď hrála dost hlasitá hudba. Čím byli blíž tím míň slyšeli sami sebe.
"Myslíš, že už je tu Sasuke?"zeptal se Naruto.
"COŽE?"
"PTÁM SE TĚ, JESTLI VIDÍŠ SASUKEHO!!"zařval Naruto. Kitsuri se rozhlédla po sále. A opravdu. Úplně vzadu, u baru postával Sasuke spolu s Itachim, Hidanem a Deidarou.
Páni, ten až Itachiho uvidí, zblázní se, fakt mu to sekne. Vzala Naruta za ruku a táhla ho na místo, kde byl Sasuke. Ovšem to šlo velmi těžko, protože všude okolo tancovali lidi.

"Hele…" strčil Sasuke do Itachiho, "to je Naruto a Kitsuri?" zeptal se a ukázal prstem dopředu. Itachi se ohlédl.
"Mmm, Narutovi to docela sluší." Ujelo mu. Sasuke se na něj tázavě podíval. "A Kitsuri je kočka."dodal vzápětí, aby náhodou něco nebylo prozrazeno. Konečně se Kitsuri s Narutem podařilo dostat před dav, takže mohli v klidu zamířit za mladším Uchihou.
"Ahoj, Sasuke, Deidaro, Hidane a I…"nedořekl Naruto. Itachi vypadal. Nádherně, k sežrání a prostě úžasně. Měl na sobě volné černé jeny, které mu nádherné pasovali k černé košili. Vlasy měl jako obvykle v culíku, teď mu jich však pár spadalo do obličeje. Vypadal jako padlý anděl. "a Itachi."dořekl po chvíli, co se vzpamatoval. Itachi se tomu musel usmát.
"Vypadáte…"
"Skvěle."skočil Itachi do řeči svému mladšímu bráškovi. Kitsuri se usmála a Naruto se křečovitě podrbal na hlavě a Narutovsky se usmál.
"Tobě taky." Řekl Naruto,ale když si uvědomil,co vypustil, dodal: "A vám samozřejmě taky kluci." Řekl směrem k Deidarovi a Hidanovi. Aby taky ne. Hidan měl na sobě černé kalhoty a bílou košili, napůl rozepnutou, takže byl vidět jeho sexy hrudník. Deidara měl síťované tričko a kalhoty upnuté a úzké, jako roury.
"Díky, vám taky."pochválil je na oplátku Hidan.
"Á, Naruto, tady jsi, nepůjdeš tancovat? Kankourovi se nechce."zaprosil Gaara, který se tam náhle objevil.
"Jo, jenom chvíli počkej."
"Jdu pro pití." Řekl Dei Hidanovi. Ten jen kývl. Když Deidara procházel okolo Gaary, na chvíli se u něj zastavil. "Sekne ti to." Zašeptal mu do ouška a jemně se otřel svými rty o Gaarovo ucho. Pak odkráčel a nechal za sebou vykolejeného rudovláska.Když se totiž Deidara dotkl svými rty o jeho ucho, projel jím příjemný elektrický mrazík.
Sekne ti to. Měl ty slova pořád před sebou. Musel se usmát.
"Můžeme jít?" zeptal se Naruto. Ani nečekal na odpověď a už za sebou táhl usmívajícího se Kazekageho.

Kitsuri sledovala, jak Naruto odchází a hned jí napadlo, jak se mu pomstít za ten trapas se Shinem (On to žádný trapas nebyl, ale znáte holky xD).
"Sasuke, můžu s tebou mluvit?" zašeptala mu do ucha, a když Uchiha kývnul, šla s ním na místo, kde nebylo moc lidí, takže je nikdo nemohl slyšet.
"Co potřebuješ?"
"Co kdybychom nějak zařídili, aby si náš stydlivej blonďáček zatancoval se svým idolem?" zeptala se a zlomyslně se usmála. Sasuke její úsměv opětoval.
"Chceš se mu za něco pomstít?"
"Ano, a určitě máš taky něco, za co by jsi se k mému plánu přidal. Pozitivní pro něj, pokud to vyjde, alespoň se vyspí, protože každou noc sedí na parapetu u okna a myšlenkově je někde jinde, tedy u tvého bratra."vysvětlila.
"Co jsi vymyslela?" zeptal se. Kitsuri mu tedy vysvětlila, kdo nemohl slyšet.
"Co potřebuješ?"
"Co kdybychom nějak zařídili, aby si náš stydlivej blonďáček zatancoval se svým idolem?" zeptala se a zlomyslně se usmála. Sasuke její úsměv opětoval.
"Chceš se mu za něco pomstít?"
"Ano, a určitě máš taky něco, za co by jsi se k mému plánu přidal. Pozitivní pro něj, pokud to vyjde, alespoň se vyspí, protože každou noc sedí na parapetu u okna a myšlenkově je někde jinde, tedy u tvého bratra."vysvětlila.
"Co jsi vymyslela?" zeptal se. Kitsuri mu tedy vysvětlila, co má na srdci. Po tom, co skončila, Sasuke kývl, zatímco Kitsuri šla nejdřív za Narutem, aby mu řekla, ať na ní počká u baru a potom za DJem, aby pustil nějaký ten ploužák, Sasuke šel za svým bratrem.

"Itachi, vsadím se,že by jsi si nezatancoval ploužák s klukem."zasmál se Sasuke. Naruto mezitím dorazil a ploužáky už také hrály. Itachi se na svého bratra otočil.
"O co?" zeptala se.
"O litr."navrhl mladší Uchiha. Starší Uchiha se usmál.
"S kým si mám zatancovat?" Sasuke usilovně dělal, že přemýšlí. Pak se na Itachiho podíval.
"S Narutem." Oznámil jako by se nechumelilo. Itachimu zmrzl úsměv na rtech asi tak, jako Narutovi, který to celé slyšel. S Narutem? Si ze mě dělá prdel, ne? Já se ze všech sil snažím, abych se na něho nevrhl a on řekne ať si s ním zatancuju. Něco podobného kolovalo hlavou blonďáčkovi, avšak s Itachiho jménem.
"Dobře."řekl Itachi vyrovnaně, avšak uvnitř hořel. Přešel k Narutovi a …
"Smím prosit?"zeptal se jak nějaký džentlmen. Naruto měl špatný pocit, že nemá až tak zdravou barvu v obličeji. Ještě chvíli na svého idola zíral, pak se však probral z tranzu a kývl hlavou. Poté spolu s Itachim zamířili na parket.
V tu chvíli se tam objevila Kitsuri.
"Měla jsi je oba dva vidět, jak se snažili tvářit, jakoby nic, ale byli úplně vykolejení."smál se Sasuke a ona se k němu po chvíli přidala. Pak se zadívala na dvojici na parketě.
Itachi objal Nartuta okolo pasu a Naruto Itachiho okolo krku. Nedalo se ani popsat, jak se oba dva v tuto chvíli cítili. Uzumakimu se prakticky splnil sen. Vždycky snívalo tom, jak ho Itachi objímá. Itachi začal Naruta podvědomě hladit na zádech, což se Narutovi moc líbilo, takže si hlavu položil na Itachiho rameno.
"Nevadí ti to?"zeptal se potichu starší z nich.
"Ne."zašeptal Naruto a víc se k němu přitiskl. Když si uvědomil, co to udělal, bylo už pozdě. Itachi ho objal ještě silněji, avšak něžněji. Když skončila písnička, ani jeden z nich se nepřestal pohybovat, takže to dopadlo tak, že spolu tancovali na další.
Že by ke mně ten blonďáček něco cítil? Zeptal se sám sebe černovlásek. Když skončila i ta druhá písnička, museli se od sebe, ač nechtěli odtrhnout. "Díky." Zašeptal Itachi. Naruto se pousmál a pak spolu s Itachim vyrazili na bar kde….
…do sebe Naruto potají vyklopil panáka.

Aka-mimčo

29. října 2009 v 10:39 Jednorázovky
Takže, tohle je moje první jednorázovka, lehce šílená.

Jednoho krásného dne se Pein vracel domů z devítiměsíční mise. Ano, byl to už skoro rok, co nechal tu svou bandu bez dozoru. Pamatoval si, jak to den po Vánocích oznámil, že musí na dlouhou dobu odejít. Všichni byli smutní, i on sám, ale musel, jinak by to znamenalo konec jeho vražedné skupiny. Ano, je to už hodně dávno. Tak dávno, že se těšil dokonce i na toho slizouna Oráče, jak říkal Orochimarovi. Nejvíce se ale těšil na jeho milovanou Konan.
Otevřel hlavní bránu od doupěte a vstoupil dovnitř. Kupodivu ho nikdo nevítal.
"Bando! Halo! Už jsem zpět, kde jste?" zavolal. Pořád nic. Seshora se ozval hluk otevírajících se dveří, spíš tedy, jako by je někdo vyrazil. Dolů po chodech běžel blonďáček....... nebo blondýna s vlasy svázanými v culíku. Letěl takovou rychlostí, že si ani nevšiml oči valícího Peina. Teprve když na něj promluvil, otočil se, a..........Nestačil zírat.
"Ehm...Ehm...." odkašlal si Pein.
"Jé...šéfe.... Vy už jste tady...to je ale překvápko......" řekl roztržitě Daidara, ale to už na něj seshora volal Kakuzu.
"Deidaro kde si s těma ručníkama do hajzlu!!!!" zařval Kakuzák
Deidara se proto vydal nahoru po schodech. Nevšiml si Peina který s tikem v oku kráčel za ním.
"Tady jsou," řekl a podal ručníky Itachimu
"Můžete mi laskavě někdo vysvětlit, co se to tu do p...... děje?" zařval Pein. Ostatní mu uvolnili cestu k posteli, kde se válela v křečích Konan. Ale byla jiná. Měla tlusté břicho. Byla těhotná. Při té představě se Peinovi prudce zvedl žaludek. Konan je těhotná a právě rodí a ještě ke všemu.... bude mít dítě......POMOC!!!!! Na chviličku se mu zatmělo před očima. Bude otcem......kdo jiný....... nikdo z těch budižkničemu by si na Konan nic nedovolil.... protože.... by jim jaksi upravil fasádu na obličeji. Ale.... co když to ostatní vezmou za příklad? Teď tu bude jedno dítě...ale co když ostatní to vezmou tak, že mi to nevadí? Místo lovení ocasých démonů tu budu mít školku. Teď si musel dokonce sednout, aby neupadl na zem. Chviličku ještě tak přemítal pro a proti a pak zahřímal "Všichni okamžitě do mého kanclu, až na tebe, Konan," a odkráčel. Když se mu každý z Aka-Trotlů dostavil do kanceláře, spustil se tajfun.
"Teď mi okamžitě řeknete, kdo z vás jí to udělal a jak se toho chcete zbavit. Přiznejte se, vy volové...kdo z vás to byl???" ječel a rudnul při tom vzteky.
Každý odpověděl, že o ničem neví a že se jí ani nedotkl.
"Ale šéfe, toho se asi nezbavíme, kdybychom ho zabili, byla by to vražda," řekl něco opravdu originálního Deidara.
"Dei ......my vraždíme každý den, pokud sis nevšiml," řekl ironicky Sasovi
"Takže to vypadá, že budu otcem," řekl Pein. Hodinu takhle ještě řešili co a jak, z rozhovoru je vytrhlo zaječení. Všichni se okamžitě vyvalili z místnosti a běželi po schodech nahoru. Poté se narvali ke dveřím, ale Pein se mezi ně prorval a byl u Konan nejblíže.
"Díky za pomoc," řekla chladně a unaveně z porodu, při kterém ji nikdo nepomáhal. Pak podala Peinovi dítě, kterému poklesla čelist a málem mu vyletěly oči z důlků. Pak se otočil, aby ho všichni viděli a naštvaně pronesl.
"Jste si jistý, že ste s ní ani jeden nechrápal?" zeptal se.
Ostatní mlčeli a čučeli na něco......co se mělo podobat miminu.
"Co to je šéfe?" Zeptal se Oráč.
"Tohle dítě, určitě není moje," řekl a snažil se zakrýt to, aby nevybouchnul vzteky .
"Berte to z té lepší stránky....... má to vlasy po vás," řekl Kisame.
"Možná to má vlasy po mě, ale žraločí rysy po tobě, Kisame," řekl Pein
"A dlouhý jazyk po Oráčovi," vykřikl Deidara
"Dva jazyky na dlaních po Deidarovi," řekl Orochimaru
"A Sharingan po mě," zařval Uchiha
"A dřevěné nohy po Sasorim," zašklebil se Kakuzu
"Pět srdcí po tobě, Kakuzu," řekl na oplátku Sasori
"A taky nesmrtelnou barvu po Hidanovi."
"Nezapomeňte na schizofrénost po mě," žadonil se o slovo Zetsu.
"A po mě je to holka," radovala se Konan.
"Nemůžu uvěřit tomu, že jsi spala s každým, Konan!"divil se Pein
"Ber to z té lepší stránky....... bude to dobrý ninja," odpověděla a Pein si povzdychl.
Dítě pojmenovali Kopezehikakudeidasasoitakisaoromaru....... dlouhé jméno. Stal se nejsilnějším ninjou historie a v zemi zavedl mír. Teď musel jít svému taťkovi Peinovi vyměnit plínky, protože je mu osmdesát. Z ostatních tátů mu zbyli jen tři: Itachi, Zetsu a Hidan. Ostatní omylem zabil při tréninku. Teď má deset dětí....... a žije.... šťastně až.... do smrti?